Prostě paráda!
Já měl krásnej sen. Takhle zklamanej, když jsem se probudil, jsem dlouho nebyl. Taková škoda. Představte si: Země velká jako bývalo Československo. 25 miliónů poddaných lidí. Já, nejvyšší představitel, neochvějný vládce!
No, sice trošku vyžraný prasátko a palec u nohy oteklý dnou, ale vládce. Jak jsem se jím stal? Jednoduše, prostě jsem se narodil do správný rodiny. Portréty mého dědečka, věčného prezidenta, visely na každém náměstí, v každé ulici, na každém rohu a v každém domu. A všichni se klaněli, i cizinci, ale těch zas tolik nebylo.
Rád jsem kázal vodu a chlastal brandy. Rád jsem kázal rejži a žral hamburgery. A zatímco moji poddaní padali hladoví hubou do bláta, já se nechal kouřit mladou zpěvačkou ve svojí pracovně. Kolik ti je let maličká? Deset? Jedenáct? Ježiš, za to by mě zavřeli! Ale kdo? Na mě nikdo nemohl, já si v klidu dělal, co jsem chtěl. Taková to byla paráda.
Neustále za mnou chodili takový divný páni ve srandovních čepicích. Kamkoliv jsem se hnul, tam šli taky. A furt si něco zapisovali do deníčků. Stačilo se uprdnout a oni hned kejvali hlavama a zapisovali. Tak jsme jednou zašli do fabriky, kde se vyrábějí naše smartphony. No, byla to děsná komedie. Prostě se tam dotáhnul stůl, k němu jsme posadili nějakýho týpka, před něj jsme vyskládali prázdný krabičky, jako že v nich jsou ty telefony, ale samozřejmě tam nikdy žádný nebyly. Týpkovy jsme do ruky strčili nějakej čínskej šmejdphone, to stejně nikdo nepoznal, a pak jsme se tam asi hodinu fotili. Já dělal, jako že si ten telefon prohlížím, sem tam jsem něco plácnul, aby čepičkáři měli co zapisovat, ale jinak to bylo o ničem. Po skončení týhle komedie jsme týpka, aby někde nežvanil, poslali i s celou rodinou do tábora. A zbytek fabriky taky, za prvý se tam stejně nic nevyrábí, a za druhý se mi zdálo, že mě dostatečně nezbožňovali.
Ale všechno nebylo zalité sluncem. Měli jsme na jihu zlého souseda - zrádné loutky imperialistických zrůd z USA. Tak jsme museli furt jezdit na hranice, a tam jsme čuměli do dalekohledu, jestli něco neuvidíme. Neuvěřitelné je, že s tímto státem jsme oficiálně ještě ve válce, a to i přesto, že polovina našich tanků je nafukovacích.
Následující fotografie jsem poupravil v počítači, za účelem vykreslení a přiblížení atmosféry mého snu Vám. Jedná se o fotomontáže!!!
Já ve snu |
Daniel Tomáš
Proč píšu knihu
Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.
Daniel Tomáš
Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou
Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.
Daniel Tomáš
Braničtí rytíři
Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.
Daniel Tomáš
Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl
Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...
Daniel Tomáš
Zahrajeme si na trenéra
Jste trenérem týmu, který usiluje o postup do Ligy mistrů. Z prvního zápasu si přivezete dvougólové manko a v domácím prostředí tak musíte minimálně vstřelit tři branky a žádnou nedostat, abyste se vyhnuli prodloužení a ...
Daniel Tomáš
Skvrna
Linda se celou noc převalovala v posteli. Návaly horka střídala zimnice a bolest břicha na pohodě také nepřidala. Ráno ji bylo o něco lépe a když jí teploměr ukázal normální tělesnou teplotu, opláchla se a vydala se do práce.
Daniel Tomáš
Však zítra je také den
Horké polední paprsky slunce těžce dopadaly na zahrádku malého, ovšem za to velice malebného domku. Anna se svojí maminkou zrovna plely záhony. Práce to byla těžká a nepříjemná, ale zároveň i dosti nezbytná.
Daniel Tomáš
Muž se stromem
Bedřich Svátek byl starý a v tuto chvíli i velice, ale opravdu velice rozzlobený muž. Za plotem, ohraničující jeho pozemek, již postával početný dav, v čele se starostou obce a vzadu se členy místního sboru dobrovolných hasičů.
Daniel Tomáš
Dobrý den
Jednou časně z rána, stál jsem ve společných prostorách pátého patra našeho panelového domu a vyčkával na příjezd výtahu, který sestupoval z vyšších pater, aby mi usnadnil cestu do zaměstnání.
Daniel Tomáš
Výkřik ženy
Svého času jsem se ucházel o velice atraktivní a vysoce inteligentní dívku. Takže smrtící kombinace. Navíc měla zálibu v umění, zvláště pak v tom současném, což není zrovna má parketa.
Daniel Tomáš
Na konci tunelu
Také jste někdy přemýšleli nad tím, co asi znamená to magické bílé světlo na konci tunelu, o kterém mluví ti, kteří se jednou nohou octli v hrobě, rozmysleli si to a vrátili se mezi živé?
Daniel Tomáš
Jak jsem zničil AZ kvíz
Jednoho chmurného večera, sešla se naše rodina nad prázdným stolem v námi nelegálně obývané sklepní kóji jednoho panelového domu, aby dala hlavy dohromady a poradila si s tíživou finanční situací, do které nás uvedl otec.
Daniel Tomáš
První kontakt
Jak si představuji první kontakt s mimozemskou civilizací? Rozhodl jsem se takový výjev nakreslit, ačkoliv kreslit věru neumím...
Daniel Tomáš
Jak jsem opět opravil video
Je celkem paradoxní, že je můj dědeček pravděpodobně jeden z posledních, ne-li poslední, člověk v Plzni a možná v celém kraji, který má dodnes doma videopřehrávač a za celých dvacet let se jej nenaučil obsluhovat.
Daniel Tomáš
Výpečky
„Zatracená hůlka," řekl Libor polohlasně a s námahou se ohýbal pro hůl, která mu spadla, když nandaval nákup do tašky. Paní pokladní na situaci nijak nereagovala a dál načítala čárkové kódy ze zboží, které se následně hromadilo..
Daniel Tomáš
Invaze
Starý barman ledabyle otíral ještě starší pult v ponuře osvětleném baru, do kterého před třiceti lety nastoupil na krátkodobou brigádu, jen než si najde něco lepšího. Problém je, že něco lepšího nemusí nutně hledat zrovna vás.
Daniel Tomáš
S covidem pod košem
Ke covidu se již vyjádřil kde kdo. Experti, kteří se nikdy neshodnou, politici, zubaři, herci, zpěváci, sportovci, pán, co nám do práce vozí obědy... Ještě jsem však nezaznamenal vyjádření nějakého skladníka. Vezmu to tedy na sebe
Daniel Tomáš
My všichni rouškou povinní
V ranní ospalosti jsem ledabyle ukusoval krajíc chleba pomazaný zavařeninou a pročítal denní tisk. Zaujala mne zpráva z dalekého Ruska, kde se jedna místní fabrika rozhodla vyrábět roušky z porcelánu.
Daniel Tomáš
Dobrý skutek
Stalo se jedné horké letní noci, že jistý Jindřich Krůta, toho času povoláním kočí, vynesl z hořícího sirotčince na dvacet dětí a sám vážná zranění při tom utrpěl.
Daniel Tomáš
Kašlete na sochy, sázejte stromy
Hromada bronzu či jiného materiálu uplácaná do podoby, která připomíná, v případě Věry Špinarové dosti vzdáleně, osobu, která již nežije. Navíc vděčný cíl městských opeřenců.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 146
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1520x
Tady mi můžete anonymně nadávat:
danieltomas08@post.cz