Sandále a ponožky - Španělsko 95

6. 01. 2017 8:26:46
To mi bylo krásných šest let a již od jara jsem se kamarádům ve škole chlubil, že o prázdninách pojedeme s rodinou do Španělska. V našich představách se tehdy jednalo o naprosto exotickou zemi, kde do práce se jezdí na slonovi...

A hlavně tam je moře! Chápete to? To je úplně jiný svět! Kamarádi, kteří se chystali trávit prázdniny u zabahněných rybníků, mne uprosili, abych jim z dovolené přivezl mušle, že prý když se přiloží k uchu, tak je v nich slyšet šumění moře (což se fakt potvrdilo).

Den před odjezdem jsme všichni doma podlehli cestovní horečce. Po celém bytě se válely otevřené kufry a u každého z nich pak hromada prádla. Maminka běhala po kuchyni a vařila, smažila, pekla, mazala a brečela, že to všechno nestíhá. Tatínek lomil rukama a říkal, že se maminka zbláznila, a že toho na cestu připravuje příliš mnoho. Pak vzal šest svých nejlepších svetrů a za pomoci mého bratra je cpal do kufru, kde již bylo několik košil a triček. Měli jsme dokonce jeden kufr, který byl vyhrazen pouze na ponožky a slipy. Já byl v pohodě, po mě nikdo nic nechtěl a raději mi mé věci sbalila maminka.

V den D jsme se na odchodu rozhlédli po bytě. Byl prakticky vybydlený. Brali jsme s sebou úplně všechno. Na autobusové nádraží nás odvezl dědeček, který, když nás viděl, se začal strachovat, jestli si toho s sebou bereme dost. Přeci jen jedeme do úplně cizí země. Začátek naší první dovolené začal přímo suprově. Na nádraží už na nás čekal dvoupatrový autobus! Dvoupatrák jsem v na vlastní oči nikdy neviděl a teď s ním pojedeme do Španělska! A víte kam nás posadili? Úplně dolů vedle toalety. Ale mě to nevadilo, hlavně, že už jedeme.

Sotva jsme na Rozvadově přejeli čáru, začala maminka vybalovat jídlo ze zavazadel. Maminka si nejspíš usmyslila, že se do Španělska prožereme. Asi tak za hodinu jsem do sebe dostal tolik jídla, co dohromady za celý minulý týden a maminka, jako slavný Houdini, tahala z klobouku další a další řízky v alobalech, ze kterých kapal nažloutlý olej. Jako dezert jsem si otevřel pytlík bonbonů, a kdesi za Lyonem jsem se mamince vyblil do klína. Brala to celkem s klidem, jelikož se již viděla v bikinách na pláži s vychlazeným koktejlem v ruce.

A druhý den jsme skutečně na pláži byli. Mé první setkání s mořem nebylo moc příjemné, jelikož mne bratr přesvědčil, abych ochutnal vodu. Dvě decky slané vody mne příliš neosvěžily. Zatímco se maminka snažila o chytání bronzu, my mužský se zahrabali do písku, mezi všechny ty vajgly a zátky od piv, což byla naše největší dovolenková zábava. Když tak nad tím přemýšlím, tak tatínek vlastně strávil celou dovolenou zahrabaný v písku, ale tvrdil, že je to dobré na klouby. Maminka si po vzoru německých a francouzských turistek odložila vrchní díl plavek, načež tatínek hlasitě protestoval, ale zpod písečné duny nehrozilo mamince žádné nebezpečí.

Naše první večeře se švédskými stoly dopadla výtečně. Tatínek si nechat zavolat ředitele hotelu, aby se přesvědčil, že můžeme sníst skutečně vše a kolik chceme. Ředitel odešel smutný a se sklopenou hlavou, když se mu tatínek vysmál, že s takovou brzy zkrachují. Vypukly orgie. Tatínek snědl celou chobotnici, tři kuřata, litr studené polévky, kilo brambor, skopové, vepřové a kopeček zmrzliny na závěr. Na zmrzlinu jsme se orientovali především já s bratrem a soutěžili, kdo jí sní více. Maminka řekla, že se za nás stydí a usadila se pod stolem, aby jí nebylo vidět. Když ale sama viděla, jak se stravují němečtí a ruští turisté, vylezla a byla na nás dokonce i hrdá. "Kam se hrabou nějaký ponožky v sandálech," řekla.

Ke konci dovolené nás čekalo shánění suvenýrů pro příbuzné. Prolezli jsme snad stovky stánků s nejrůznějšími kýči hledaje ten nejpřijatelnější a nejlevnější. V jednom takovém stánku maminka objevila vyřezanou sošku velblouda, ale tatínek ji nákup rozmlouval s tím, že za pořizovací cenu by mohl koupit velblouda živého. Maminka však trvala na svém a chtěla sošku přivézt svojí matce, tedy mé babičce. Samozřejmě se strhla nepříjemná hádka, kterou utnula až maminka svým pohledem, když na tatínka zaměřila svůj zrak a oči zůžila jen do malých škvírek a cosi zašeptala. Na ten pohled asi jen tak nezapomenu, jelikož má přítelkyně ho také umí na výbornou, o čemž mne minimálně jednou denně přesvědčí. Takže tatínek odpočítal několik peset a maminka si velblouda odnesla. Uvolnit napětí se povedlo mě, když jsem se neúspěšně pokoušel vyslovit slovo velbloud. Neustále jsem říkal "vembloud". Všichni se smáli a říkali: "Vellll bloud".

"Vembloud".

Den před odjezdem jsme zakoupili veškeré zboží z přilehlých pekařství, to aby jsme po cestě domů netrpěli hladem. U moře bylo krásně, ale domů jsme se těšili. Málem jsem si vykroutil v autobuse krk, jak jsem se snažil ještě alespoň jednou zahlédnout moře, ale autobus uháněl dál a zachvilku jsem ty modré vody ztratil z dohledu. Cestu domů nám zpříjemnilo promítání Forresta Gumpa, po kterém jsem usnul (se slzou u oka kvůli Jenny...) a probudil se v Čechách. Na nádraží na nás čekal dědeček, a když viděl, jak vystupujeme z autobusu, celá rodina komplet oblečená v bílých tričkách s velkým nápisem Costa Brava, to aby bylo každému jasné, kde jsme o prázdninách byli, rozběhl se k nám a plakal. Babička nepřijela, ta dva dny předtím zemřela, což byla definitivní tečka za naší první dovolenou a smutný návrat do reality. Ani nevím, kde nakonec skončil ten posranej vembloud.

Autor: Daniel Tomáš | pátek 6.1.2017 8:26 | karma článku: 27.13 | přečteno: 1235x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Proč píšu knihu

Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.

11.9.2023 v 15:09 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniel Tomáš

Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou

Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.

7.9.2023 v 14:33 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 760 | Diskuse

Daniel Tomáš

Braničtí rytíři

Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.

19.5.2022 v 10:59 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 295 | Diskuse

Daniel Tomáš

Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl

Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...

18.10.2021 v 13:55 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1091 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 36.27 | Přečteno: 772 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 32.05 | Přečteno: 2899 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 322 | Diskuse
VIP
Počet článků 146 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1509

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...