Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mé tři chlupy

2. 03. 2017 8:18:44
Horkého letního dne stál muž v nejlepších letech na kraji jezu a vystavoval svému okolí svalnatou a hustým porostem zarostlou hruď. Tím okolím je myšlena skupinka děvčat, která si prozpěvovala a vila věnce na druhém břehu.

Tím mladým mužem byl můj budoucí dědeček a na protějším břehu, ve stínu starého mlýna, seděla ve skupince děvčat má budoucí babička. Mezi zpívajícími dívkami byla má babička nejstarší, a již si dobře všimla statného chlapíka s vypracovanou a řádně ochlupenou hrudí. Spatřila ho tam již předešlého dne a ve skrytu duše doufala, že ho tam spatří i dnes. Ačkoliv si to nechtěla připustit, její pohled neustále směřoval přes řeku. Vystavuje se tam jako lev, i s tou jeho hřívou, pomyslela si.

I právě ona byla středem zájmu mého dědečka. Ač dospělý muž, neměl dědeček odvahu překročit řeku a udělat tak první krok k jejich seznámení. Kdyby tak byla sama, ale takhle ve skupině... Ostych bránil dědečkovi k navázání kontaktu, ale to zná asi každý.

Skupinka děvčat se zvedla a vydala se směrem do lesa. Dědeček chtěl již své snahy zanechat, když v tom se jedna z dívek od skupinky odtrhla a zamířila k jezu. Byla to ona a dědečkovi vyschlo v krku, když spatřil, že si dívka kasá sukni a pomaličku noří své nohy do studené vody ubíhající přes jez. Její chodidla si pomaličku nacházela cestu proudem a rozstřikovala přitom drobné kapičky vody, které se ve svitu letního slunce třpytily jako jiskry.

Toho léta bylo vody dost a proud na jezu byl silný. Dívka byla vysílená, když dorazila na druhý břeh. Ten silný mladík jí nabídl ruku a ona se jí zachytila a nechala se na břeh vytáhnout. Přitom musela pustit svoji sukni, která se zmáčela vodou. Ve druhé ruce třímala hrneček. Klečela u mládencových nohou a aniž by cokoliv řekla, podala mu hrneček, který přetékal čerstvě natrhanými borůvkami. Ochutnal, pak ji pomohl postavit se na nohy a dlouze se jí zadíval do očí pohledem, při kterém tají ledy. Chytli se za ruce a aby se skryli zvědavým pohledům z druhého břehu, schovali se do vysoké trávy, kde dlouho seděli, pojídali borůvek a povídali si. Tu si dívenka, zmožená bojem se silným proudem a vyčerpaná přímým sluncem, v trávě lehla na záda, založila si ruce pod hlavu, čímž odhalila bílé paže, sledujíc modré nebe přimhouřila oříškové oči a do jemného letního vánku zašeptala: "Jsem jen tvá,". A tam, ve vysoké trávě, na břehu řeky Mže...

No, alespoň takhle nám to dědeček za dlouhých večerů vypravoval, ale babička měla jinou verzi tohoto příběhu. Tvrdila, že dědečka poprvé spatřila v brzkých ranních hodinách na vesnické tancovačce. Dědeček, vášnivý tanečník, byl tancem již tak zmožen, že nemohl bez cizí pomoci ani stát. Nikomu se tehdy nechtělo dědečka odvádět domů, zábava byla v plném proudu. Ta mladá holčina, s oříškovýma očima, se však nabídla, že toho mladého frajírka domů odvede a on, do té doby neosedlaný mustang, zkrotl jako beránek a nechal se vést. No, a když už byla před barákem...

Dnes již můžeme v rodinném kruhu jen vášnivě debatovat, jak se to tehdy událo. Zmínění aktéři se k tomu více nevyjádří. Já se klaním k té dědečkově verzi. Ne snad, že bych babičce nevěřil, ale ta dědečkova má něco do sebe.

Jako vášnivý rybář trávím mnoho času na březích vod. Mám svá oblíbená místa a mé úplně nejoblíbenější je u jezu na řece Mži. Občas, po dědečkově vzoru, vystavuji svoji hruď na obdiv, ale zatím bez úspěchu. Na vině je zřejmě absence svalové hmoty. Též chybí hustý porost a moje ochlupení se tak skládá z pouhých tří zakroucených chlupů. Nic nepomáhá ani jejich solidní délka, která sahá až do úrovně pasu. Jakoby to dívky odpuzovalo. A když jsme u těch dívek, ono jich vlastně ani mnoho v mé přítomnosti není. Příčinou jest, že na protějším břehu se nenachází starý mlýn, nýbrž nová čistička vod a jak jistě sami uznáte, na takovém místě se skupinka věncovijících dívek hledá dost těžko.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 2.3.2017 8:18 | karma článku: 21.94 | přečteno: 709x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Jak jsem změnil zubaře

"Jejda, tady nám něco vypadlo," zahlásila paní zubařka, když jsem se položil do zubařského křesla a za protáhlého Áááááá jsem otevřel pusu dokořán. A to byl začátek konce...

18.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Daniel Tomáš

Konečně jsem si koupil pořádnou ženskou

Dlouho jsem váhal, zda se mám uvrtat do vážného vztahu. Když mi však trhovec oznámil cenu za mnou vybranou dívku a navíc potvrdil, že je stále panna, rozplynuly se mé pochybnosti jako ta pára nad hrncem.

4.8.2017 v 9:24 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 3105 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak mě unesli mimozemšťané

Hospoda, do které jsem měl namířeno, je od naší vesnice vzdálená 1,5km, což je přesně sto miliontina vzdálenosti Země od Slunce. Náhoda? Nemyslím si...

28.7.2017 v 9:21 | Karma článku: 22.68 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Daniel Tomáš

Letos budeme mít dva zástupce ve fotbalové Lize mistrů. A to jen díky mně!

Možná tomu nevěříte, ale je to tak. Plzeň i Slávie se letos probojují do základních skupin fotbalové Ligy mistrů. Dělám to proto, abych odčinil tu blamáž českých tenistů na Wimbledonu, kterou jsem způsobil také já...

25.7.2017 v 8:31 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 413 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Irena Maura Aghová

Společnost: O kráse, moudrosti a lásce

Když se dnes díváme na náš svět, myslíme si, že je nebezpečný, ohrožují nás všelijaké nástrahy nemocí a lidských náruživostí, chtěli bychom žít v pokoji a přiměřeném prostředí, abychom pociťovali harmonii a ne strach a úzkost.

18.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 117 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem změnil zubaře

"Jejda, tady nám něco vypadlo," zahlásila paní zubařka, když jsem se položil do zubařského křesla a za protáhlého Áááááá jsem otevřel pusu dokořán. A to byl začátek konce...

18.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Návštěva (povídka)

Tento příběh musel nutně uchopit nejlepší ze spisovatelů, proto jsem nelitoval času a námahy. Téma tak obrovské, jako návštěva bytosti z vesmíru nesnese povrchní zpracování.

18.8.2017 v 9:30 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 148 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (113)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Duch nepříznivých časů a náměty pro Dostojevského. Javorová Vyhlídka, 25. ledna 2014.

17.8.2017 v 19:38 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jan Tomášek

Blues oprýskané cedule

Zase takový příběh, kde se nic neděje... Co se také může stát převratného při čekání na jednom nádraží na zpožděný vlak...

17.8.2017 v 15:36 | Karma článku: 4.87 | Přečteno: 178 | Diskuse
VIP
Počet článků 88 Celková karma 22.65 Průměrná čtenost 1593

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.