Nevěřící hovada

16. 03. 2017 8:34:05
Víkendy jsme s rodiči jezdili trávit na chatu, což pro nás, měšťáky, bylo značně dobrodružné. Vodu jsme chlemtali ze studny, topili jsme v kamnech, jídlo jsme si trhali ze stromů, a místo televize jsme chodili očumovat krávy...

Do kravína, samozřejmě. A hned naproti byl prasečák, což bylo také velice zajímavé. Trošku smrádek a hejna much, ale to je i ve městě.

Jednoho dne byl tatínek neklidný. Neustále chodil za maminkou do kuchyně, která kuchtila nějakou dobrotu, asi štrůdl, protože tehdy bylo hodně jablek. Já seděl v obýváku a maloval si a jedním okem pozoroval tatínka, jak se před maminkou naparuje, občas jí něco zašeptal, ona se zachichotala, pak jí dokonce poplácal po hýždích, čemuž se chichotali oba dva, a tak podobně. Po chvilce se tatínek vrátil z kuchyně do obýváku a měl v očích podivný lesk. Podíval se na mě, pak na bratra, který si četl, a pak se zadíval z okna ven, kde již dobrou hodinu bez ustání lilo a nic nenasvědčovalo tomu, že se počasí umoudří. Tatínek řekl: "Venku je tak krásně a vy holoto smrdíte doma u televize! Padejte ven!" Společně s bratrem jsme namítali, že na chatě žádnou televizi nemáme, a že venku není příznivé počasí, ale to už se tatínek chopil rákosky a hnal nás před chatu. Naštěstí nám ještě maminka v běhu stačila navléci pláštěnky.

Sotva nás tatínek vyhnal ven, zabouchl dveře od chaty a my slyšeli, jak je zevnitř zamyká. Maminku to vaření asi nějak zmohlo, protože podle kroků a hlasů vycházejících z chaty jsme poznali, že si jde společně s tatínkem odpočinout do ložnice. Zeptal jsem se bratra, co budeme dělat a on, protože byl starší a měl vůdčí rysy, rozhodl, že se půjdeme podívat do lesa. Tak jsme šli.

Bratr mě velice rád strašil. Když jsme byli hluboko v lese, kde kolem nás nebylo jediného živáčka, začal mi vyprávět příběh o strašlivém zvířeti, které obývá tyto lesy a je lačné po lidské krvi. Toto zvíře se nazývá Zlombidlo. Vzhledem připomíná slona, ale je mnohem větší a má hustě ozubenou čelist se špičatými zuby, kterými rve z oběti maso za živa. Útok Zlombidla se však nejčastěji soustředí na hlavu oběti, a proto je nejlepší obranou strategií, v případě spatření Zlombidla, strčit hlavu do země, pak existuje šance, že vás Zlombidlo nechá na pokoji. Byl jsem z tohoto vyprávění opravdu vyděšený a celou dobu jsem si vytipovával místa, kam si v případě potřeby zahrabu hlavu, ale naštěstí jsme ten den žádné monstrum nepotkali.

Týden na to, kdy se školní rok chýlil ke konci, usoudili kantoři, že zanechají své snahy nám vštípit do hlavy nové informace a raději nás, hovada, vezmou do přírody. Naše třídní učitelka, vášnivá sběratelka lesních plodů, využila této situace a rozhodla, že naše třída půjde na procházku do lesa, proti čemuž jsem vášnivě protestoval a postavil si hlavu. Marně jsem spolužáky a paní učitelku přesvědčoval o nebezpečí, které na ně v lesích číhá. Nic nepomohl ani zdařilý nákres Zlombidla s detailním popisem. Prosil jsem je, ať raději zůstanou ve škole a v klidu a bezpečí si hrají na tichou poštu. Nabídl jsem paní učitelce, že když přehodnotí své stanovisko, smažu bez větších řečí celou tabuli, ale ani to nepomohlo. Paní učitelka byla však natolik ohleduplná a řekla, že jestli do lesa nechci, mohu zůstat ve třídě, položit si hlavu na lavici a držet hubu.

Tak jsem tedy zůstal a sledoval jsem z okna hlouček dětí s paní učitelkou v čele, jak přecházejí silnici a míří k lesu. Některé z těch dětí se na mne otočily a posměšně si ťukaly na čelo. Přemýšlel jsem, kolik z nich se vrátí živých a zdravých. Byl jsem rád, že jsem mohl zůstat. Ve třídě zavládlo ticho a byl klid, čehož jsem využil k samostudiu. Zalovil jsem v aktovce a vytáhl své maturitní otázky. Však nám ta mrcha již klepala na dveře a do zkoušek dospělosti tak zbývalo posledních pár dní.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 16.3.2017 8:34 | karma článku: 26.90 | přečteno: 1253x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Proč píšu knihu

Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.

11.9.2023 v 15:09 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniel Tomáš

Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou

Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.

7.9.2023 v 14:33 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 760 | Diskuse

Daniel Tomáš

Braničtí rytíři

Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.

19.5.2022 v 10:59 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 295 | Diskuse

Daniel Tomáš

Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl

Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...

18.10.2021 v 13:55 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1091 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 101 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 197 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
VIP
Počet článků 146 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1509

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...