Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Frajer s fialovou zadelí

23. 03. 2017 8:24:19
Toto je příběh o mladé lásce a odvaze, a také o neskutečné bolesti a trápení, které mohou být vyvolány řádně naklepanými půlkami.

To jsme takhle jednou vyrazili s partou k vodě, k Hracholuské přehradě. Byli jsme mladí, plní síly a hormonů. Děvčata odhalovala svá rozkvétající těla, až byla zakryta pouze bikinami. My, mladí skoro muži, jsme vážně pokuřovali cigarety, načež jsme se pak rychle a hlavně nenápadně sháněli po toaletách, jelikož naše koketování s nikotinem bylo zpočátku provázeno střevními obtížemi. Kouřili jsme tehdy proto, aby jsme našemu chování dodali trochu mužnosti. Ono, udělat dojem na dívku, když jste ve věku, ve kterém každé druhé slovo vyslovíte v jiné tónině, obličej máte posetý uhry a pod nosem vám raší nechutné a opadající cosi, kdy svalové hmoty se vám příliš nedostává, je sakra těžké.

Já měl spadeno na Pavlínu, ale má dokonale vyvedená stojka ve vodě ušla její pozornosti. Též má marná a komická snaha o zasmečování míče při plážovém volejbalu neprobudila v dívce více citu. A když dokonce odmítla mnou nabízenou svačinu na posilněnou, chléb se škvarky a cibulí, byl jsem v koncích. No, a pak někdo, tuším, že já, dostal osudový nápad. Nedaleko našeho místečka se nad vodou vznášel silniční most, pod kterým je hloubka dobrých patnáct metrů, takže se občas najde odvážlivec, který přeleze zábradlí a z mostu skočí do vody. Chtěli jsme se před holkama vytáhnout, tak jsme jim řekli, ať koukají a vydali jsme se na most.

Je zvláštní, jak se ta výška najednou zvětší, když přelezete zábradlí. Hrdinství jaksi vyprchalo. Stáli jsme na mostě dost dlouho a nikdo se neodhodlal ke skoku, když v tom jsem se podíval na břeh a viděl jsem Pavlínu, jak na mne mává a povzbuzuje mne. Ve skutečnosti na mě mávala proto, aby mě zastavila, což se tedy nepovedlo a já se pustil zábradlí a nakročil do prázdna.

Přesně v ten okamžik, kdy jsem na svém těle pocítil sílu zemské přitažlivosti, vyplula z pod mostu pramička, kterou línými tempy popoháněl kupředu rybář, který se kochal klidnou vodní hladinou před sebou. Snad si i tiše prozpěvoval. Zastavit jsem se již nemohl a než jsem stačil cokoliv vykřiknout, dopadl jsem prdelí přímo na příď té loďky. Rybáře to doslova katapultovalo ven z paluby. Než si stačil cokoliv uvědomit, ocitl se tři metry nad hladinou a plachtil do dálky, přičemž za letu mával rukama, jako by byl opeřenec s křidly. Snad se svůj let a dopad snažil nějak korigovat, to nevím, ale každopádně přistál stylem zvaným placák. Já, i přes veškerou bolest v oblasti hýždí, jsem se toho chudáka jal zachraňovat. Táhnul jsem ho na břeh, jako kokršpaněl střelenou kachnu. Rybář něco nesrozumitelně drmolil, ale pak už mi srozumitelně rozdal pár mlaskavých facek.

Vrátil jsem se na břeh za dívkami. Zadek jsem měl fialový, jako ta kráva z alpských vrchů a tvář mi hořela studem a také od rybářovy pevné ruky. Děvčata se chichotala, jen Pavlína ne, ta se mému pohledu vyhýbala. Večer mne však navštívila v mém stanu a v ruce nesla nějakou tubu s chladivým mazáním. Mému pozadí tato mast velice pomohla, ale po duši mne nejvíce pohladilo, když řekla: "Víš, že umíš dělat fakt parádní stojky?" Kdy můj stan opustila, to zůstane tajemstvím, ale dnes to bude přes deset let, co jsme spolu.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 23.3.2017 8:24 | karma článku: 21.55 | přečteno: 655x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Raport z Oldies párty - Neklid u nás na vsi

Pohled do tatínkovy šatní skříně je jako výlet do minulého století a vlastně i tisíciletí. Poslední nový kousek do sbírky si tatínek pořídil, když měl ještě vlasů na tři paruky. Od té doby okázale ignoruje jakékoliv módní trendy.

22.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 467 | Diskuse

Daniel Tomáš

Chalupářské menu

Češi jsou národem chalupářů. Ti šťastnější opouštějí v pátek rozpálené městské byty a uchylují se do chládku přírody a lesa, ti méně šťastní vysedávají rok co rok u televize a sledují alespoň Sováka s Kemrem.

16.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 26.23 | Přečteno: 2285 | Diskuse

Daniel Tomáš

U Führera na čaji

Ten nápad, že se s přítelkyní zajedeme podívat do Berchtesgadenu, bavorského městečka, jež si Hitler a jeho parta víceméně násilím zabrali, a kde Martin Bormann vlezdoprdelsky nechal postavit v nadmořské výšce 1800m Orlí hnízdo...

6.6.2017 v 8:21 | Karma článku: 24.08 | Přečteno: 904 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem dostal čočku

Má milá patří mezi ty ženy, jež v intimních oblastech života vyžadují hladce oholenou tvář. Tu mojí, samozřejmě. Nebýt toho, chodil bych zarostlý jak Rasputin. Takhle se však musím pravidelně každý půlrok oholit.

23.5.2017 v 8:39 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 2156 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (101)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Dědictví Pilgrimů a manažerů Amtraku. Vancouver, 30. listopadu 2003.

26.6.2017 v 20:48 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 92 | Diskuse

Eva Sádecká

Odvaha

Přestaň se bát a piš nový příběh, vždyť tam chceš jít, dávno víš. Přestaň se bát a žij to, co přijde, když na cestu svou se odvážíš.

26.6.2017 v 13:57 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 243 | Diskuse

Šárka Medková

"Vypni tu navigaci, nejsem béčko, sakra!"

Tak jsme se po dlouhé době vydali jen sami dva na romantický víkend. Vytáhla jsem manžela na festival. Díky teplákové bohyni, kterou nebudu jmenovat, jsem získala ZDARMA dvě vstupenky na Slunovrat do Sázavy.

26.6.2017 v 13:19 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 985 | Diskuse

Michal Pohanka

O lásce a zločinu

2. kapitola hořkovtipného románu o vztazích, zamilovanosti, Češích a dvou komických kriminálních existencích

26.6.2017 v 13:06 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 166 | Diskuse

Lukáš Swoboda

"Kdo ví jak to doopravdy bylo"

Češi jsou filutové. Jednou větou dokáží sofistikovaně po selsku smést ze stolu událost i celého člověka. A dokonce u toho dokáží vypadat jako mudrcové na slovo vzatí. Lhostejno kolik škody tímto českým moudrem napáchají.

26.6.2017 v 11:03 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 868 | Diskuse
VIP
Počet článků 81 Celková karma 25.36 Průměrná čtenost 1610

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.