Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezbývá než se rozloučit

20. 04. 2017 8:32:25
Čas nejde zastavit ani vrátit zpět, to je jisté. V životě lidském tak nastávají situace, které můžeme oplakávat, můžeme se nad nimi vztekat, ale toť asi vše.

A stalo se tedy, že má milovaná, věrná parťačka, která vždy dokázala podržet, odešla. Po předlouhých dvaceti letech. Včera jsem ji ještě s láskou poplácal po kapotě, pak vydechla naposledy. Bordová Felicie, zkráceně Feli.

V dobách, kdy jsem měl těsně po získání řidičského oprávnění, jsme se seznámili. Vlastně nás seznámili moji rodiče, kteří mi jiné auto odmítali zapůjčit. A byla to láska na první pohled. Díky Feli jsem se stal kápem místního gangu, který terorizoval okolí pod názvem Splašená jízda. Tehdejší členové Splašené jízdy ještě nepřesedlali ze svých horských kol do vyhřátých sedaček motorových vozidel, tedy až na mě, tudíž můj respekt prakticky přes noc dosáhl úrovně superstar.

Jistě to všichni znáte. My, Splašeňáci, jsme se poflakovali na parkovišti za obchodem, kouřili cigarety a popíjeli z lahví, které byly schovány v papírových pytlících, takže si můžete sami vymyslet, co v nich bylo. Samozřejmě jsme byli občas hluční, takže vedoucí obchodu vzal vždycky koště a vyháněl nás z parkoviště, abychom nerušili zákazníky při nakupování. My naskákali do auta a pneumatiky zahvízdaly. Z okýnka jsme se vedoucímu posmívali a ukazovali mu zdvižené prsteníčky, to aby věděl, že jsme svobodní. Vždy, když nás takhle odehnal, si odplivl na zem a řekl si pro sebe: "Tuhle Splašenou jízdu, tu nám byl čert dlužnej," a vrátil se do obchodu obírat zákazníky. My se pak přemístili pod most, kde jsme sprejovali různá hesla a hanbaté obrázky. Tedy, my jsme na sprej neměli, ale kluci přinesli ze školy pár kříd, což bohatě stačilo. Většinou do prvního deště.

Má cena se samozřejmě navýšila i u opačného pohlaví. Mucholapka na ženský, tahle bordová Feli. Babolapka. Stačilo si vzít boty na pořádném podpatku, kožené kalhoty a bundu s drsným obrázkem našeho gangu na zádech, tužidlem omaštěné vlasy si vyhnat do vlny, kterou pak sčesat směrem dozadu, fešácké tmavé brýle a dupnout na plynový pedál. Ta, která nestačila uskočit, se přilepila na čelní sklo a já si jí pyšně odvezl na vyhlídku nad Plzní. A tam, když se sklopily sedačky... No, k tomu vlastně nikdy nedošlo, ale chtěl jsem říct, že Feli byla i docela prostorná.

Časem jsem si osedlal novějšího oře, ale na Feli jsem nezanevřel. Jako rybář samotář navštěvuji odlehlá místa u našich vod. Vyhledávám samotu. Místa, kde se nenachází mnoho rybářů mají však jeden společný rys - špatná nebo vůbec žádná příjezdová cesta. Kde se Ford, Renault či Mazda odmítali posunout, tam si Feli vyjela s úsměvem na rt... Na nárazníku. A jak si tiše předla, jako kočička! A těch ryb, kolik jsem s ní od vody odvezl! Ano, jakoby to bylo včera... Obě dvě ryby mám jak před očima. Pravda, jednu z nich chytil kamarád, a tu druhou jsem si dokonce vymyslel, ale na mých výpravách mě Feli nikdy nenechala ve štychu.

Tak, a teď je konec. Rozhodli jsme se, že již na STK nepojedeme, jelikož by to bylo v našem věku ponižující. Nezbývá, než se rozloučit. Splašená jízda skončila.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 20.4.2017 8:32 | karma článku: 22.14 | přečteno: 758x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Jak jsem změnil zubaře

"Jejda, tady nám něco vypadlo," zahlásila paní zubařka, když jsem se položil do zubařského křesla a za protáhlého Áááááá jsem otevřel pusu dokořán. A to byl začátek konce...

18.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Daniel Tomáš

Konečně jsem si koupil pořádnou ženskou

Dlouho jsem váhal, zda se mám uvrtat do vážného vztahu. Když mi však trhovec oznámil cenu za mnou vybranou dívku a navíc potvrdil, že je stále panna, rozplynuly se mé pochybnosti jako ta pára nad hrncem.

4.8.2017 v 9:24 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 3105 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak mě unesli mimozemšťané

Hospoda, do které jsem měl namířeno, je od naší vesnice vzdálená 1,5km, což je přesně sto miliontina vzdálenosti Země od Slunce. Náhoda? Nemyslím si...

28.7.2017 v 9:21 | Karma článku: 22.68 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Daniel Tomáš

Letos budeme mít dva zástupce ve fotbalové Lize mistrů. A to jen díky mně!

Možná tomu nevěříte, ale je to tak. Plzeň i Slávie se letos probojují do základních skupin fotbalové Ligy mistrů. Dělám to proto, abych odčinil tu blamáž českých tenistů na Wimbledonu, kterou jsem způsobil také já...

25.7.2017 v 8:31 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 413 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Irena Maura Aghová

Společnost: O kráse, moudrosti a lásce

Když se dnes díváme na náš svět, myslíme si, že je nebezpečný, ohrožují nás všelijaké nástrahy nemocí a lidských náruživostí, chtěli bychom žít v pokoji a přiměřeném prostředí, abychom pociťovali harmonii a ne strach a úzkost.

18.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 117 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem změnil zubaře

"Jejda, tady nám něco vypadlo," zahlásila paní zubařka, když jsem se položil do zubařského křesla a za protáhlého Áááááá jsem otevřel pusu dokořán. A to byl začátek konce...

18.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Návštěva (povídka)

Tento příběh musel nutně uchopit nejlepší ze spisovatelů, proto jsem nelitoval času a námahy. Téma tak obrovské, jako návštěva bytosti z vesmíru nesnese povrchní zpracování.

18.8.2017 v 9:30 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 148 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (113)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Duch nepříznivých časů a náměty pro Dostojevského. Javorová Vyhlídka, 25. ledna 2014.

17.8.2017 v 19:38 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jan Tomášek

Blues oprýskané cedule

Zase takový příběh, kde se nic neděje... Co se také může stát převratného při čekání na jednom nádraží na zpožděný vlak...

17.8.2017 v 15:36 | Karma článku: 4.87 | Přečteno: 178 | Diskuse
VIP
Počet článků 88 Celková karma 22.65 Průměrná čtenost 1593

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.