Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezbývá než se rozloučit

20. 04. 2017 8:32:25
Čas nejde zastavit ani vrátit zpět, to je jisté. V životě lidském tak nastávají situace, které můžeme oplakávat, můžeme se nad nimi vztekat, ale toť asi vše.

A stalo se tedy, že má milovaná, věrná parťačka, která vždy dokázala podržet, odešla. Po předlouhých dvaceti letech. Včera jsem ji ještě s láskou poplácal po kapotě, pak vydechla naposledy. Bordová Felicie, zkráceně Feli.

V dobách, kdy jsem měl těsně po získání řidičského oprávnění, jsme se seznámili. Vlastně nás seznámili moji rodiče, kteří mi jiné auto odmítali zapůjčit. A byla to láska na první pohled. Díky Feli jsem se stal kápem místního gangu, který terorizoval okolí pod názvem Splašená jízda. Tehdejší členové Splašené jízdy ještě nepřesedlali ze svých horských kol do vyhřátých sedaček motorových vozidel, tedy až na mě, tudíž můj respekt prakticky přes noc dosáhl úrovně superstar.

Jistě to všichni znáte. My, Splašeňáci, jsme se poflakovali na parkovišti za obchodem, kouřili cigarety a popíjeli z lahví, které byly schovány v papírových pytlících, takže si můžete sami vymyslet, co v nich bylo. Samozřejmě jsme byli občas hluční, takže vedoucí obchodu vzal vždycky koště a vyháněl nás z parkoviště, abychom nerušili zákazníky při nakupování. My naskákali do auta a pneumatiky zahvízdaly. Z okýnka jsme se vedoucímu posmívali a ukazovali mu zdvižené prsteníčky, to aby věděl, že jsme svobodní. Vždy, když nás takhle odehnal, si odplivl na zem a řekl si pro sebe: "Tuhle Splašenou jízdu, tu nám byl čert dlužnej," a vrátil se do obchodu obírat zákazníky. My se pak přemístili pod most, kde jsme sprejovali různá hesla a hanbaté obrázky. Tedy, my jsme na sprej neměli, ale kluci přinesli ze školy pár kříd, což bohatě stačilo. Většinou do prvního deště.

Má cena se samozřejmě navýšila i u opačného pohlaví. Mucholapka na ženský, tahle bordová Feli. Babolapka. Stačilo si vzít boty na pořádném podpatku, kožené kalhoty a bundu s drsným obrázkem našeho gangu na zádech, tužidlem omaštěné vlasy si vyhnat do vlny, kterou pak sčesat směrem dozadu, fešácké tmavé brýle a dupnout na plynový pedál. Ta, která nestačila uskočit, se přilepila na čelní sklo a já si jí pyšně odvezl na vyhlídku nad Plzní. A tam, když se sklopily sedačky... No, k tomu vlastně nikdy nedošlo, ale chtěl jsem říct, že Feli byla i docela prostorná.

Časem jsem si osedlal novějšího oře, ale na Feli jsem nezanevřel. Jako rybář samotář navštěvuji odlehlá místa u našich vod. Vyhledávám samotu. Místa, kde se nenachází mnoho rybářů mají však jeden společný rys - špatná nebo vůbec žádná příjezdová cesta. Kde se Ford, Renault či Mazda odmítali posunout, tam si Feli vyjela s úsměvem na rt... Na nárazníku. A jak si tiše předla, jako kočička! A těch ryb, kolik jsem s ní od vody odvezl! Ano, jakoby to bylo včera... Obě dvě ryby mám jak před očima. Pravda, jednu z nich chytil kamarád, a tu druhou jsem si dokonce vymyslel, ale na mých výpravách mě Feli nikdy nenechala ve štychu.

Tak, a teď je konec. Rozhodli jsme se, že již na STK nepojedeme, jelikož by to bylo v našem věku ponižující. Nezbývá, než se rozloučit. Splašená jízda skončila.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 20.4.2017 8:32 | karma článku: 21.97 | přečteno: 745x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Raport z Oldies párty - Neklid u nás na vsi

Pohled do tatínkovy šatní skříně je jako výlet do minulého století a vlastně i tisíciletí. Poslední nový kousek do sbírky si tatínek pořídil, když měl ještě vlasů na tři paruky. Od té doby okázale ignoruje jakékoliv módní trendy.

22.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 467 | Diskuse

Daniel Tomáš

Chalupářské menu

Češi jsou národem chalupářů. Ti šťastnější opouštějí v pátek rozpálené městské byty a uchylují se do chládku přírody a lesa, ti méně šťastní vysedávají rok co rok u televize a sledují alespoň Sováka s Kemrem.

16.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 26.23 | Přečteno: 2285 | Diskuse

Daniel Tomáš

U Führera na čaji

Ten nápad, že se s přítelkyní zajedeme podívat do Berchtesgadenu, bavorského městečka, jež si Hitler a jeho parta víceméně násilím zabrali, a kde Martin Bormann vlezdoprdelsky nechal postavit v nadmořské výšce 1800m Orlí hnízdo...

6.6.2017 v 8:21 | Karma článku: 24.08 | Přečteno: 904 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem dostal čočku

Má milá patří mezi ty ženy, jež v intimních oblastech života vyžadují hladce oholenou tvář. Tu mojí, samozřejmě. Nebýt toho, chodil bych zarostlý jak Rasputin. Takhle se však musím pravidelně každý půlrok oholit.

23.5.2017 v 8:39 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 2156 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (101)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Dědictví Pilgrimů a manažerů Amtraku. Vancouver, 30. listopadu 2003.

26.6.2017 v 20:48 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 92 | Diskuse

Eva Sádecká

Odvaha

Přestaň se bát a piš nový příběh, vždyť tam chceš jít, dávno víš. Přestaň se bát a žij to, co přijde, když na cestu svou se odvážíš.

26.6.2017 v 13:57 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 243 | Diskuse

Šárka Medková

"Vypni tu navigaci, nejsem béčko, sakra!"

Tak jsme se po dlouhé době vydali jen sami dva na romantický víkend. Vytáhla jsem manžela na festival. Díky teplákové bohyni, kterou nebudu jmenovat, jsem získala ZDARMA dvě vstupenky na Slunovrat do Sázavy.

26.6.2017 v 13:19 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 985 | Diskuse

Michal Pohanka

O lásce a zločinu

2. kapitola hořkovtipného románu o vztazích, zamilovanosti, Češích a dvou komických kriminálních existencích

26.6.2017 v 13:06 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 166 | Diskuse

Lukáš Swoboda

"Kdo ví jak to doopravdy bylo"

Češi jsou filutové. Jednou větou dokáží sofistikovaně po selsku smést ze stolu událost i celého člověka. A dokonce u toho dokáží vypadat jako mudrcové na slovo vzatí. Lhostejno kolik škody tímto českým moudrem napáchají.

26.6.2017 v 11:03 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 868 | Diskuse
VIP
Počet článků 81 Celková karma 25.36 Průměrná čtenost 1610

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.