Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chalupářské menu

16. 06. 2017 8:08:52
Češi jsou národem chalupářů. Ti šťastnější opouštějí v pátek rozpálené městské byty a uchylují se do chládku přírody a lesa, ti méně šťastní vysedávají rok co rok u televize a sledují alespoň Sováka s Kemrem.

Ona není chata jako chata. Někteří chataři si nechali postavit doslova paláce, na jejichž zahradě nechybí ani bazén či vířivka. Já jsem chatu zdědil. Jedná se o malebnou stavbu poslepovanou z různých prkýnek, bez tekoucí vody a s malinkou kuchyňkou. Ale to vůbec nevadí. Vodu si vozím z města v plastových kanystrech, koupat se chodím pod jez do řeky a i v primitivních podmínkách v ne příliš prostorné kuchyni se dají připravit kulinářské skvosty. Člověk jen musí vědět, jak na to! Zde je troška inspirace.

Jedním z nejjednoduších jídel, co se přípravy týče, jsou bez pochyby špagety. To je celkem i logické, však oni se Italové nepředřou. Popisovat vaření těstovin snad zde nemusím. To se prostě vezmou ty tvrdý tyčky a hodí se do vroucí a osolené vody. Tam se nechají tak patnáct minut a pak už to nejsou tvrdé tyčky, ale normální špagety. Jistě si říkáte, že tomu ještě něco chybí, že? No jistě, omáčka! Ta se udělá velice snadno. Do druhého hrnce vykydnu obsah masové konzervy. Přiznám se, že při výběru konzervy hledím především na kvalitu, a proto neřeším ani vyšší cenu. Nečastěji beru takové konzervy, kde podíl masa dosahuje až úctihodných čtyřiceti procent. Pravda, omáčka je pak poněkud hutnější, ale dobrá. Mezi konzervami mám dokonce i svého favorita. Nejspíše jsou dováženy z Řecka, jelikož jejich název je "Alfa - Omega Psí konzerva".

Chvilku počkám, než vykydnutý obsah ztratí na tuhosti a následně přidám, též z konzervy, dva rajčatové protlaky. Ty nám maso obarví krásně do červena a navíc dodají chuť čerstvě natrhaného azbestu. Chvilku podusíme a pak to naplácáme na již hotové špagety. Jako zdroj vitamínů dobře poslouží dva nastrouhané stroužky česneku. Pro zvýšení intenzity chuti pokrmu je možno přidat polévkovou lžíci glutamátu sodného. Do hotové porce pak zapíchneme petrželku či nějakou kopřivu na ozdobu. É voja lá! Kam se hrabe Pohlreich! Bon apetýt!

Dalším oblíbeným pokrmem připravovaným v lůně přirody jsou špekáčky či jeho vylepšená verze, tedy ražniči. Nač si zoufat nad omezeným prostorem v kuchyni, když můžeme vařit venku? Jemně namleté paznehty a kůže vecpané do prasečího střívka zajistí dostatek slin v chalupářových ústech. Příprava je naprosto triviální. Špekáčky vezmu a na několika místech je naříznu. Najdu si nějakej klacek na kterej je nabodnu a pak to strčím nad oheň. Dobrý tip: špekáčky strčím přímo do ohně! Jsou pak hotovy mnohem rychleji, mají zdravou černou barvu a při pojídání hezky křupou. Pochutná si celá rodina!

Ražniči připravujeme tak, že špekáčky nakrájíme na kolečka a ještě navíc přidáme cibuli a slaninu. To pak pícháme na klacek střídavě pátý přes devátý a opékáme na mírném ohni, dokud nás to baví. Vhodnou přílohou je pak klidně i týden starý chleba a kýbl hořčice.

První je grunt a druhý je špunt! vykřikovala babička cestou do léčebny. Nejspíš tím myslela, že polévka, tedy první jídlo, je grunt, tedy základ! To druhý je špunt si už vysvětlit nedokážeme. Ani primář nám nepomohl. Každopádně by byla chyba zanedbávat polévku. Chutnou polévku lze připravit i za ztížených podmínek.

V dnešní době je na trhu nepřeberné množství polévek. Vybírat můžete od těch klasických, jako jsou gulášová, bramborová, ale i z různých exotických, jako třeba čínských. Příprava těchto polévek se však liší kus od kusu. Tak třeba zrovna čínská polévka je co do přípravy nejjednodušší. To se prostě obsah sáčku hodí do misky, na to se z menších pytlíčků naháže nějaký koření plus nějakej olej, nebo co to vůbec je, ale celé se to zaleje vařící vodou. Což o to, je to rychlé a jednoduché, ale mě tam chybí takové to něco navíc.

Každý mistr kuchařského řemesla, včetně mě, vám poví, že vaření není jen o vytvoření nějaké hmoty, kterou si zaplácáte žaludek. Vařit se musí s radostí a stejně tak se i pokrm musí podávat. Zkrátka to hotové dílo musí vypadat k světu. A také se říká, že člověk ochutnává očima, tudíž jídlo na talíři musí zaujmout již od pohledu. A tohle, alespoň podle mě, čínská polévka nesplňuje.

A možná právě proto jsou mezi polévkami i takové, které bych zařadil do vyšší ligy, jak se tak říká. Nebo taky vyšší level. Mezi polévkovou extraligu bezesporu patří ty, do nichž se na konci varu kydne syrové vejce. V obchodech je najdete pod názvem "Přidej vejce". Tady už je zapotřebí trocha zkušenosti a rozhodně bych tuto polévku nedoporučil méně zdatným kuchařům.

Jak už jsem říkal, vaření a jídlo musí především zaujmout a bavit. Jednou jsem na víkend pozval na chatu kamaráda, se kterým chodím na ryby. Před samotným rybolovem jsme se však chtěli posilnit a kvalitně zasytit, proto jsem se ujal vaření, zatím co si kamarád připravoval náčinní k lovu. Dlouho jsem přemýšlel, jakou zvolit polévku, abych kamaráda zaujal a dobře pohostil. Nakonec jsem měl šťastnou ruku, když jsem sáhnul po pytlíku písmenkové polévky. Už při samotném vaření, když v hrnci bublala voda a sem tam se na hladině objevilo písmenko, jsem zadržoval smích. To tam takhle stojím u plotny a míchám, když najednou vidím K a hned na to B. No, já myslel, že se snad pominu.

No, a když to bylo hotový, tak jsem to nalil do talířů a nesl ke stolu. Mě se úplně klepaly ruce! Tak jsem to před něj postavil a dělal jako že nic. On na to kouknul a zvolal: "No tohle! Tys to teda vymňouknul!" a začal se řehtat. A to já už taky řval smíchy, až mi tekly slzy. Potom jsme z těch písmenek začali skládat slova a trumfovali jsme se, kdo složí lepší. Bohužel se nám nepovedlo složit ani jedno slovo, ale řachanda to byla neskutečná! Tu polévku jsme nakonec jedli asi dvě hodiny a dokonce jsme pak už ani na ryby nešli. No, a tohle jsem přesně myslel tím, že vaření a jídlo má být především zábava.

Tak to sami vidíte. I v malé kuchyňce se dá vytvořit velká hostina. Člověk musí jen trochu chtít a jít si za svým cílem. A ano, chce to i trošičku toho gastronomického štěstíčka. Více podobných receptů a skvostů najdete v mé připravované kuchařce "Vaříme za pět korun".

Autor: Daniel Tomáš | pátek 16.6.2017 8:08 | karma článku: 26.23 | přečteno: 2285x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Raport z Oldies párty - Neklid u nás na vsi

Pohled do tatínkovy šatní skříně je jako výlet do minulého století a vlastně i tisíciletí. Poslední nový kousek do sbírky si tatínek pořídil, když měl ještě vlasů na tři paruky. Od té doby okázale ignoruje jakékoliv módní trendy.

22.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 467 | Diskuse

Daniel Tomáš

U Führera na čaji

Ten nápad, že se s přítelkyní zajedeme podívat do Berchtesgadenu, bavorského městečka, jež si Hitler a jeho parta víceméně násilím zabrali, a kde Martin Bormann vlezdoprdelsky nechal postavit v nadmořské výšce 1800m Orlí hnízdo...

6.6.2017 v 8:21 | Karma článku: 24.08 | Přečteno: 904 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem dostal čočku

Má milá patří mezi ty ženy, jež v intimních oblastech života vyžadují hladce oholenou tvář. Tu mojí, samozřejmě. Nebýt toho, chodil bych zarostlý jak Rasputin. Takhle se však musím pravidelně každý půlrok oholit.

23.5.2017 v 8:39 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 2156 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (101)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Dědictví Pilgrimů a manažerů Amtraku. Vancouver, 30. listopadu 2003.

26.6.2017 v 20:48 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 90 | Diskuse

Eva Sádecká

Odvaha

Přestaň se bát a piš nový příběh, vždyť tam chceš jít, dávno víš. Přestaň se bát a žij to, co přijde, když na cestu svou se odvážíš.

26.6.2017 v 13:57 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 242 | Diskuse

Šárka Medková

"Vypni tu navigaci, nejsem béčko, sakra!"

Tak jsme se po dlouhé době vydali jen sami dva na romantický víkend. Vytáhla jsem manžela na festival. Díky teplákové bohyni, kterou nebudu jmenovat, jsem získala ZDARMA dvě vstupenky na Slunovrat do Sázavy.

26.6.2017 v 13:19 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 982 | Diskuse

Michal Pohanka

O lásce a zločinu

2. kapitola hořkovtipného románu o vztazích, zamilovanosti, Češích a dvou komických kriminálních existencích

26.6.2017 v 13:06 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 166 | Diskuse

Lukáš Swoboda

"Kdo ví jak to doopravdy bylo"

Češi jsou filutové. Jednou větou dokáží sofistikovaně po selsku smést ze stolu událost i celého člověka. A dokonce u toho dokáží vypadat jako mudrcové na slovo vzatí. Lhostejno kolik škody tímto českým moudrem napáchají.

26.6.2017 v 11:03 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 867 | Diskuse
VIP
Počet článků 81 Celková karma 25.36 Průměrná čtenost 1610

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.