Já Bastardo

11. 07. 2017 8:22:07
...Osud, příznivá finanční situace a výhružky cestovní kanceláře tomu však chtěli, že jsem se jednoho krásného prosincového dne vydal na rekreaci na španělské pobřeží...

Občas se dívám do dálky. Když je hezké počasí a čistý vzduch, dá se dohlédnout opravdu daleko. Třeba až do vzdálené cizí vesnice nebo vzdáleného města. Jak tam ti lidé asi žijí? Chtěl bych mít sedmimílové boty. To by pak bylo velice snadné. Nasadil bych si je a během okamžiku bych se ocitl v pro mě neznámém světě. Zašel bych pokecat s domorodci a ptal se jich, jak se jim tu žije, co dělají v době volna, kde pracují a jestli mají problémy se sousedy. A takhle bych chodil (skákal) od jedné vesnice ke druhé, až bych se třeba doskákal až k hranicím naší republiky.

A skočil bych si i do Rakouska a zeptal se jich tam, jak se mají a co je to za tu fialovou krávu. A oni by mi řekli, že jim tam už asi zase zdrhla z vedlejšího Švýcarska, a že se to stává celkem často.

Tak bych se s nimi rozloučil a skočil bych do Švýcarska jim o té ztracené krávě povědět a za odměnu bych dostal ranec čokolády, a to by mě namlsalo k další cestě, takže bych ze Švýcarska zaskočil za francouzskými děvčaty, vínem a sýrem. Pak bych ještě pro srovnání zavítal do Itálie. Italky, víno a proscuitto.

Ale já jsem stejně spíš pivař, takže by mé další kroky vedly do německého Mnichova. Za Němk... No, jen na pivo, klobásu a zelí. Kombinace pivka a zelí by zvýšila dolet mých bot a já bych tak navštívil polskou Varšavu. Tady bych už ale asi nedegustoval. Přeci jen nejsem takový gurmán, abych měl po jídle rozleptané vnitřnosti a posypovou sůl si hravě obstarám i doma. Zcela jistě bych na svých cestách neopomenul ani divoký východ Evropy. Vždyť, věřte nevěřte, já na Slovensku ještě nikdy v životě nebyl. No, a úplně nakonec bych jako třešničku na dortu navštívil Moskvu, a to skutečně i plánuju. Rád bych se podíval do slavného muzea voskové figuríny, a pak bych si asi udělal pěší výlet po transsibiřské magistrále až do Vladivostoku.

Sedmimílové boty ale nemám... Osud, příznivá finanční situace a výhružky cestovní kanceláře tomu však chtěli, že jsem se jednoho krásného prosincového dne vydal na rekreaci na španělské pobřeží. Termín zájezdu, ke kterému jsem byl donucen, byl naštěstí volný. Nevěřili byste, jak málo lidí jezdí během Vánoc do Španělska. Dokonce jsem si musel v autobusu připlatit ještě dalších deset sedadel, jinak bychom já a dva řidiči vůbec neodcestovali.

Na španělské Costa Bravě, nedaleko Barcelony, mě přivítala příjemná teplota, dosahující až k dvanácti stupňům. Zašel jsem si na nudistickou pláž a málem si ukroutil hlavu, ale nikoho jiného jsem nespatřil. Po nějaké chvilce mne osamělost na pláži začala nudit. Rozhodl jsem se vydat do města a nasát tak atmosféru Katalánska.

Na trhu byly stánky s nepřeberným množství zboží a spousta nakupujících lidí. Chvilku jsem jen procházel a prohlížel si prodávanou zeleninu, ovoce, plody moře a podobně, ale ani to mě příliš neuspokojovalo. Pak jsem spatřil mladou a sympatickou paní. Zřejmě si zrovna vybírala suroviny pro přípravu večeře. To bylo něco pro mě. Konečně jsem mohl pozorovat domorodce a jejich denní život. Rozhodl jsem se ji sledovat. Neustále jsem se jí držel v patách, čehož si po chvilce všimla a podívala se na mě. Vesele jsem se na ní usmál. Ona mi opětovala poměrně křečovitý úsměv.

Tak jsem se asi půl hodiny držel v těsném závěsu za ní a nahlížel jí pod ruku a pozorně sledoval její nakupování. Když měla své dvě nákupní tašky naplněné, jala se opustit tržiště. A já šel stále za ní. Zajímalo mě, kde asi bydlí. A tak jsem šli ulicemi. Neustále se za mnou ohlížela a já se pořád usmíval. Maličko zrychlila, musel jsem tedy také přidat. Přes promenádu jsem již byli v lehkém poklusu. Ohlížela se na mne stále častěji a já se usmíval, ačkoliv mi zrychlené tempo způsobovalo pěnu u úst. Pak už jsme byli v klasickém běhu. Kam tak pospíchá? ptal jsem se sám sebe. Ta se na tu večeři nějak těší.

Tímto tempem jsme proběhli přes nějaké náměstí. Za tímto náměstím však hladová žena zcela nepochopitelně odhodila své tašky s nákupem, zvedla ruce nad hlavu a dala se do regulérního sprintu. Přitom řvala jak na lesy: "Bastardo! Bastardo!" Byl jsem zcela vyveden z rovnováhy. Dal jsem se také do sprintu a v tom zmatku se mi v hlavě popletla slovíčka, a já tak na sympatickou a rychle se vzdalující ženu začal nelogicky křičet německy: "Halt! Halt!" A takhle jsme proběhli jakýmsi průchodem do dvora pavlačového domu. Tak tady tedy bydlí!

Proběhla dvorem a s výkřikem úlevy přistála v náruči toho největšího osmahlého Španěla, jakého jsem kdy v životě viděl. Nejspíš mu vyprávěla nějaký svůj zážitek. Na to jí obrovský Španěl odstrčil a vydal se mě uvítat. Kdosi za mými zády zavřel vrata průchodu a já se tak ocitl v jakési primitivní aréně pro koridu. Ono to s tou koridou ve Španělsku už není takové jako dřív. Na spoustě míst byla již zakázána. Horkokrevní Španělé tak trpí silným absťákem a touži po krvi nevinného tvora. Začalo jich na dvoře zhusta přibývat, zatímco nevinným tvorem jsem byl stále jen já, což pro mě nevypadalo zrovna růžově.

Obr mě chytil pod krkem a začal se mnou cloumat. Snažil jsem se mu vysvětlit, že došlo k pouhému omylu, a že jsem měl v úmyslu jen pronásledovat jeho ženu. To ho vyburcovalo ještě k většímu násilí, z čehož vyplynulo, že ze mne serval mikinu, čímž odhalil můj nedávno zakoupený fotbalový dres FC Barcelony se jmenovkou Messi. Dav zašuměl. Obr na mě shlížel s vykulenými oči a pomalu uvolňoval sevření. "Je jeden z nás," zakřičel po divácích a ti souhlasně přikyvovali. "Milost! Milost!" ozývalo se z davu. Obr zaťal pěst. Pak ji zase povolil a zase ji zaťal a namířil ji na můj obličej. Podíval se na vyšitý znak svého milovaného fotbalového klubu a ruka mu klesla k tělu. "Budiž milost!" zvolal.

Vrata průchodu se vrzavě rozevřely a obr mě s rukou kolem ramen odváděl na ulici. Tam mě k sobě otočil, obě jeho ruce mi dopadly na ramena a podržel si mě tak na délku paží. "Jsi jeden z nás!" řekl a objal mě.

"Ten dres jsem si zakoupil dnes na trhu," řekl jsem mu, když mě osvobodil ze svého objetí. "A hned ve vedlejším stánku jsem si koupil tyhle hodinky s logem Realu Madrid, podívejte!" strčil jsem mu hodinky rovnou před nos.

"Bastardo! Bastardo! Perro Madrid!"

Chtěl bych mít sedmimílové boty...

Autor: Daniel Tomáš | úterý 11.7.2017 8:22 | karma článku: 16.99 | přečteno: 689x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Proč píšu knihu

Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.

11.9.2023 v 15:09 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniel Tomáš

Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou

Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.

7.9.2023 v 14:33 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 760 | Diskuse

Daniel Tomáš

Braničtí rytíři

Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.

19.5.2022 v 10:59 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 295 | Diskuse

Daniel Tomáš

Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl

Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...

18.10.2021 v 13:55 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1091 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 193 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.94 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 190 | Diskuse
VIP
Počet článků 146 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1509

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...