Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mé tři chlupy

2. 03. 2017 8:18:44
Horkého letního dne stál muž v nejlepších letech na kraji jezu a vystavoval svému okolí svalnatou a hustým porostem zarostlou hruď. Tím okolím je myšlena skupinka děvčat, která si prozpěvovala a vila věnce na druhém břehu.

Tím mladým mužem byl můj budoucí dědeček a na protějším břehu, ve stínu starého mlýna, seděla ve skupince děvčat má budoucí babička. Mezi zpívajícími dívkami byla má babička nejstarší, a již si dobře všimla statného chlapíka s vypracovanou a řádně ochlupenou hrudí. Spatřila ho tam již předešlého dne a ve skrytu duše doufala, že ho tam spatří i dnes. Ačkoliv si to nechtěla připustit, její pohled neustále směřoval přes řeku. Vystavuje se tam jako lev, i s tou jeho hřívou, pomyslela si.

I právě ona byla středem zájmu mého dědečka. Ač dospělý muž, neměl dědeček odvahu překročit řeku a udělat tak první krok k jejich seznámení. Kdyby tak byla sama, ale takhle ve skupině... Ostych bránil dědečkovi k navázání kontaktu, ale to zná asi každý.

Skupinka děvčat se zvedla a vydala se směrem do lesa. Dědeček chtěl již své snahy zanechat, když v tom se jedna z dívek od skupinky odtrhla a zamířila k jezu. Byla to ona a dědečkovi vyschlo v krku, když spatřil, že si dívka kasá sukni a pomaličku noří své nohy do studené vody ubíhající přes jez. Její chodidla si pomaličku nacházela cestu proudem a rozstřikovala přitom drobné kapičky vody, které se ve svitu letního slunce třpytily jako jiskry.

Toho léta bylo vody dost a proud na jezu byl silný. Dívka byla vysílená, když dorazila na druhý břeh. Ten silný mladík jí nabídl ruku a ona se jí zachytila a nechala se na břeh vytáhnout. Přitom musela pustit svoji sukni, která se zmáčela vodou. Ve druhé ruce třímala hrneček. Klečela u mládencových nohou a aniž by cokoliv řekla, podala mu hrneček, který přetékal čerstvě natrhanými borůvkami. Ochutnal, pak ji pomohl postavit se na nohy a dlouze se jí zadíval do očí pohledem, při kterém tají ledy. Chytli se za ruce a aby se skryli zvědavým pohledům z druhého břehu, schovali se do vysoké trávy, kde dlouho seděli, pojídali borůvek a povídali si. Tu si dívenka, zmožená bojem se silným proudem a vyčerpaná přímým sluncem, v trávě lehla na záda, založila si ruce pod hlavu, čímž odhalila bílé paže, sledujíc modré nebe přimhouřila oříškové oči a do jemného letního vánku zašeptala: "Jsem jen tvá,". A tam, ve vysoké trávě, na břehu řeky Mže...

No, alespoň takhle nám to dědeček za dlouhých večerů vypravoval, ale babička měla jinou verzi tohoto příběhu. Tvrdila, že dědečka poprvé spatřila v brzkých ranních hodinách na vesnické tancovačce. Dědeček, vášnivý tanečník, byl tancem již tak zmožen, že nemohl bez cizí pomoci ani stát. Nikomu se tehdy nechtělo dědečka odvádět domů, zábava byla v plném proudu. Ta mladá holčina, s oříškovýma očima, se však nabídla, že toho mladého frajírka domů odvede a on, do té doby neosedlaný mustang, zkrotl jako beránek a nechal se vést. No, a když už byla před barákem...

Dnes již můžeme v rodinném kruhu jen vášnivě debatovat, jak se to tehdy událo. Zmínění aktéři se k tomu více nevyjádří. Já se klaním k té dědečkově verzi. Ne snad, že bych babičce nevěřil, ale ta dědečkova má něco do sebe.

Jako vášnivý rybář trávím mnoho času na březích vod. Mám svá oblíbená místa a mé úplně nejoblíbenější je u jezu na řece Mži. Občas, po dědečkově vzoru, vystavuji svoji hruď na obdiv, ale zatím bez úspěchu. Na vině je zřejmě absence svalové hmoty. Též chybí hustý porost a moje ochlupení se tak skládá z pouhých tří zakroucených chlupů. Nic nepomáhá ani jejich solidní délka, která sahá až do úrovně pasu. Jakoby to dívky odpuzovalo. A když jsme u těch dívek, ono jich vlastně ani mnoho v mé přítomnosti není. Příčinou jest, že na protějším břehu se nenachází starý mlýn, nýbrž nová čistička vod a jak jistě sami uznáte, na takovém místě se skupinka věncovijících dívek hledá dost těžko.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 2.3.2017 8:18 | karma článku: 21.94 | přečteno: 718x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Daniel Tomáš

Prázdniny u babičky s výhledem do budoucnosti

Ve sluncem zalitém poledni se jistý děda Škubánek pohodlně usadil na zápraží své chaloupky a pár mocnými potahy ze své elektronické dýmky naplnil okolí hustým kouřem spáleného propylenglykolu s melounovým aromatem.

6.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 1265 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsme unesli nevěstu

Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

22.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 650 | Diskuse

Daniel Tomáš

Vzdávám se působení ve fotbalové reprezentaci ČR

Nošení dresu se lvíčkem na prsou považuji za jednu z největších ctí, které se může člověku v naší zemi dostat. Skutečně těžko se této pocty vzdává dobrovolně. Já však, i přes můj stále produktivní věk, tak činím.

15.9.2017 v 8:13 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 2717 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Duchové dýní

Nastává nám čas oranžových dýní, dušiček a jiných tajemných potvůrek. Halloween slavíme zkrátka s nadšením, s nímž nás obchodní řetězce chystají dlouhou dobu napřed. Tak jako omyl někde letos nabízeli v regálech svíce školákům...

23.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dívka a koláč

Tato povídka mě napadla, když jsem byl jednou nucen snídat mimo domov v jedné kavárně nějakého nákupního centra a vzpomněl si na fotku dívky s koláčem, kterou jsem nedávno viděl.

23.10.2017 v 13:44 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 327 | Diskuse

Marcela Valouchová

Dveře

Dům jí poskytoval vše, co potřebovala. Byl tu nespočet dveří a za nimi místnosti, které mohla používat ke své libosti. Ráno si oblíbila salonek ve svěží zelené barvě. Bylo zde plno rostlin a některé z nich kvetly.

23.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Filip Rychly

Satori v Podolí

Na plavecký stadion v Podolí docházím více či méně pravidelně již sedmnáct let. Za tu dobu se tam toho moc nezměnilo - nové šatní skříňky, místo kovových zámků čipy, z restaurace s výhledem na plavecký bazén posilovna.

23.10.2017 v 0:18 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 164 | Diskuse

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 134 | Diskuse
VIP
Počet článků 93 Celková karma 25.79 Průměrná čtenost 1604

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.