Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Frajer s fialovou zadelí

23. 03. 2017 8:24:19
Toto je příběh o mladé lásce a odvaze, a také o neskutečné bolesti a trápení, které mohou být vyvolány řádně naklepanými půlkami.

To jsme takhle jednou vyrazili s partou k vodě, k Hracholuské přehradě. Byli jsme mladí, plní síly a hormonů. Děvčata odhalovala svá rozkvétající těla, až byla zakryta pouze bikinami. My, mladí skoro muži, jsme vážně pokuřovali cigarety, načež jsme se pak rychle a hlavně nenápadně sháněli po toaletách, jelikož naše koketování s nikotinem bylo zpočátku provázeno střevními obtížemi. Kouřili jsme tehdy proto, aby jsme našemu chování dodali trochu mužnosti. Ono, udělat dojem na dívku, když jste ve věku, ve kterém každé druhé slovo vyslovíte v jiné tónině, obličej máte posetý uhry a pod nosem vám raší nechutné a opadající cosi, kdy svalové hmoty se vám příliš nedostává, je sakra těžké.

Já měl spadeno na Pavlínu, ale má dokonale vyvedená stojka ve vodě ušla její pozornosti. Též má marná a komická snaha o zasmečování míče při plážovém volejbalu neprobudila v dívce více citu. A když dokonce odmítla mnou nabízenou svačinu na posilněnou, chléb se škvarky a cibulí, byl jsem v koncích. No, a pak někdo, tuším, že já, dostal osudový nápad. Nedaleko našeho místečka se nad vodou vznášel silniční most, pod kterým je hloubka dobrých patnáct metrů, takže se občas najde odvážlivec, který přeleze zábradlí a z mostu skočí do vody. Chtěli jsme se před holkama vytáhnout, tak jsme jim řekli, ať koukají a vydali jsme se na most.

Je zvláštní, jak se ta výška najednou zvětší, když přelezete zábradlí. Hrdinství jaksi vyprchalo. Stáli jsme na mostě dost dlouho a nikdo se neodhodlal ke skoku, když v tom jsem se podíval na břeh a viděl jsem Pavlínu, jak na mne mává a povzbuzuje mne. Ve skutečnosti na mě mávala proto, aby mě zastavila, což se tedy nepovedlo a já se pustil zábradlí a nakročil do prázdna.

Přesně v ten okamžik, kdy jsem na svém těle pocítil sílu zemské přitažlivosti, vyplula z pod mostu pramička, kterou línými tempy popoháněl kupředu rybář, který se kochal klidnou vodní hladinou před sebou. Snad si i tiše prozpěvoval. Zastavit jsem se již nemohl a než jsem stačil cokoliv vykřiknout, dopadl jsem prdelí přímo na příď té loďky. Rybáře to doslova katapultovalo ven z paluby. Než si stačil cokoliv uvědomit, ocitl se tři metry nad hladinou a plachtil do dálky, přičemž za letu mával rukama, jako by byl opeřenec s křidly. Snad se svůj let a dopad snažil nějak korigovat, to nevím, ale každopádně přistál stylem zvaným placák. Já, i přes veškerou bolest v oblasti hýždí, jsem se toho chudáka jal zachraňovat. Táhnul jsem ho na břeh, jako kokršpaněl střelenou kachnu. Rybář něco nesrozumitelně drmolil, ale pak už mi srozumitelně rozdal pár mlaskavých facek.

Vrátil jsem se na břeh za dívkami. Zadek jsem měl fialový, jako ta kráva z alpských vrchů a tvář mi hořela studem a také od rybářovy pevné ruky. Děvčata se chichotala, jen Pavlína ne, ta se mému pohledu vyhýbala. Večer mne však navštívila v mém stanu a v ruce nesla nějakou tubu s chladivým mazáním. Mému pozadí tato mast velice pomohla, ale po duši mne nejvíce pohladilo, když řekla: "Víš, že umíš dělat fakt parádní stojky?" Kdy můj stan opustila, to zůstane tajemstvím, ale dnes to bude přes deset let, co jsme spolu.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 23.3.2017 8:24 | karma článku: 22.87 | přečteno: 686x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Daniel Tomáš

Prázdniny u babičky s výhledem do budoucnosti

Ve sluncem zalitém poledni se jistý děda Škubánek pohodlně usadil na zápraží své chaloupky a pár mocnými potahy ze své elektronické dýmky naplnil okolí hustým kouřem spáleného propylenglykolu s melounovým aromatem.

6.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 1265 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsme unesli nevěstu

Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

22.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 650 | Diskuse

Daniel Tomáš

Vzdávám se působení ve fotbalové reprezentaci ČR

Nošení dresu se lvíčkem na prsou považuji za jednu z největších ctí, které se může člověku v naší zemi dostat. Skutečně těžko se této pocty vzdává dobrovolně. Já však, i přes můj stále produktivní věk, tak činím.

15.9.2017 v 8:13 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 2717 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Duchové dýní

Nastává nám čas oranžových dýní, dušiček a jiných tajemných potvůrek. Halloween slavíme zkrátka s nadšením, s nímž nás obchodní řetězce chystají dlouhou dobu napřed. Tak jako omyl někde letos nabízeli v regálech svíce školákům...

23.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dívka a koláč

Tato povídka mě napadla, když jsem byl jednou nucen snídat mimo domov v jedné kavárně nějakého nákupního centra a vzpomněl si na fotku dívky s koláčem, kterou jsem nedávno viděl.

23.10.2017 v 13:44 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 327 | Diskuse

Marcela Valouchová

Dveře

Dům jí poskytoval vše, co potřebovala. Byl tu nespočet dveří a za nimi místnosti, které mohla používat ke své libosti. Ráno si oblíbila salonek ve svěží zelené barvě. Bylo zde plno rostlin a některé z nich kvetly.

23.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Filip Rychly

Satori v Podolí

Na plavecký stadion v Podolí docházím více či méně pravidelně již sedmnáct let. Za tu dobu se tam toho moc nezměnilo - nové šatní skříňky, místo kovových zámků čipy, z restaurace s výhledem na plavecký bazén posilovna.

23.10.2017 v 0:18 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 164 | Diskuse

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 134 | Diskuse
VIP
Počet článků 93 Celková karma 25.79 Průměrná čtenost 1604

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.