Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezbývá než se rozloučit

20. 04. 2017 8:32:25
Čas nejde zastavit ani vrátit zpět, to je jisté. V životě lidském tak nastávají situace, které můžeme oplakávat, můžeme se nad nimi vztekat, ale toť asi vše.

A stalo se tedy, že má milovaná, věrná parťačka, která vždy dokázala podržet, odešla. Po předlouhých dvaceti letech. Včera jsem ji ještě s láskou poplácal po kapotě, pak vydechla naposledy. Bordová Felicie, zkráceně Feli.

V dobách, kdy jsem měl těsně po získání řidičského oprávnění, jsme se seznámili. Vlastně nás seznámili moji rodiče, kteří mi jiné auto odmítali zapůjčit. A byla to láska na první pohled. Díky Feli jsem se stal kápem místního gangu, který terorizoval okolí pod názvem Splašená jízda. Tehdejší členové Splašené jízdy ještě nepřesedlali ze svých horských kol do vyhřátých sedaček motorových vozidel, tedy až na mě, tudíž můj respekt prakticky přes noc dosáhl úrovně superstar.

Jistě to všichni znáte. My, Splašeňáci, jsme se poflakovali na parkovišti za obchodem, kouřili cigarety a popíjeli z lahví, které byly schovány v papírových pytlících, takže si můžete sami vymyslet, co v nich bylo. Samozřejmě jsme byli občas hluční, takže vedoucí obchodu vzal vždycky koště a vyháněl nás z parkoviště, abychom nerušili zákazníky při nakupování. My naskákali do auta a pneumatiky zahvízdaly. Z okýnka jsme se vedoucímu posmívali a ukazovali mu zdvižené prsteníčky, to aby věděl, že jsme svobodní. Vždy, když nás takhle odehnal, si odplivl na zem a řekl si pro sebe: "Tuhle Splašenou jízdu, tu nám byl čert dlužnej," a vrátil se do obchodu obírat zákazníky. My se pak přemístili pod most, kde jsme sprejovali různá hesla a hanbaté obrázky. Tedy, my jsme na sprej neměli, ale kluci přinesli ze školy pár kříd, což bohatě stačilo. Většinou do prvního deště.

Má cena se samozřejmě navýšila i u opačného pohlaví. Mucholapka na ženský, tahle bordová Feli. Babolapka. Stačilo si vzít boty na pořádném podpatku, kožené kalhoty a bundu s drsným obrázkem našeho gangu na zádech, tužidlem omaštěné vlasy si vyhnat do vlny, kterou pak sčesat směrem dozadu, fešácké tmavé brýle a dupnout na plynový pedál. Ta, která nestačila uskočit, se přilepila na čelní sklo a já si jí pyšně odvezl na vyhlídku nad Plzní. A tam, když se sklopily sedačky... No, k tomu vlastně nikdy nedošlo, ale chtěl jsem říct, že Feli byla i docela prostorná.

Časem jsem si osedlal novějšího oře, ale na Feli jsem nezanevřel. Jako rybář samotář navštěvuji odlehlá místa u našich vod. Vyhledávám samotu. Místa, kde se nenachází mnoho rybářů mají však jeden společný rys - špatná nebo vůbec žádná příjezdová cesta. Kde se Ford, Renault či Mazda odmítali posunout, tam si Feli vyjela s úsměvem na rt... Na nárazníku. A jak si tiše předla, jako kočička! A těch ryb, kolik jsem s ní od vody odvezl! Ano, jakoby to bylo včera... Obě dvě ryby mám jak před očima. Pravda, jednu z nich chytil kamarád, a tu druhou jsem si dokonce vymyslel, ale na mých výpravách mě Feli nikdy nenechala ve štychu.

Tak, a teď je konec. Rozhodli jsme se, že již na STK nepojedeme, jelikož by to bylo v našem věku ponižující. Nezbývá, než se rozloučit. Splašená jízda skončila.

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 20.4.2017 8:32 | karma článku: 22.80 | přečteno: 773x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Daniel Tomáš

Prázdniny u babičky s výhledem do budoucnosti

Ve sluncem zalitém poledni se jistý děda Škubánek pohodlně usadil na zápraží své chaloupky a pár mocnými potahy ze své elektronické dýmky naplnil okolí hustým kouřem spáleného propylenglykolu s melounovým aromatem.

6.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 1265 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsme unesli nevěstu

Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

22.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 650 | Diskuse

Daniel Tomáš

Vzdávám se působení ve fotbalové reprezentaci ČR

Nošení dresu se lvíčkem na prsou považuji za jednu z největších ctí, které se může člověku v naší zemi dostat. Skutečně těžko se této pocty vzdává dobrovolně. Já však, i přes můj stále produktivní věk, tak činím.

15.9.2017 v 8:13 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 2717 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Duchové dýní

Nastává nám čas oranžových dýní, dušiček a jiných tajemných potvůrek. Halloween slavíme zkrátka s nadšením, s nímž nás obchodní řetězce chystají dlouhou dobu napřed. Tak jako omyl někde letos nabízeli v regálech svíce školákům...

23.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dívka a koláč

Tato povídka mě napadla, když jsem byl jednou nucen snídat mimo domov v jedné kavárně nějakého nákupního centra a vzpomněl si na fotku dívky s koláčem, kterou jsem nedávno viděl.

23.10.2017 v 13:44 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 327 | Diskuse

Marcela Valouchová

Dveře

Dům jí poskytoval vše, co potřebovala. Byl tu nespočet dveří a za nimi místnosti, které mohla používat ke své libosti. Ráno si oblíbila salonek ve svěží zelené barvě. Bylo zde plno rostlin a některé z nich kvetly.

23.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Filip Rychly

Satori v Podolí

Na plavecký stadion v Podolí docházím více či méně pravidelně již sedmnáct let. Za tu dobu se tam toho moc nezměnilo - nové šatní skříňky, místo kovových zámků čipy, z restaurace s výhledem na plavecký bazén posilovna.

23.10.2017 v 0:18 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 164 | Diskuse

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 134 | Diskuse
VIP
Počet článků 93 Celková karma 25.79 Průměrná čtenost 1604

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.