Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letos budeme mít dva zástupce ve fotbalové Lize mistrů. A to jen díky mně!

25. 07. 2017 8:31:00
Možná tomu nevěříte, ale je to tak. Plzeň i Slávie se letos probojují do základních skupin fotbalové Ligy mistrů. Dělám to proto, abych odčinil tu blamáž českých tenistů na Wimbledonu, kterou jsem způsobil také já...

Abyste pochopili, musíme se vrátit o víc jak deset let na zpět, do jednoho severočeského městečka, kde jsem byl po čtyři roky ubytovaný na internátě, a kde jsem pracoval na mé slibně se rozvíjející fotbalové kariéře. Bohužel, mezi patnáctým a osmnáctým rokem života si mladý muž začne více všímat dmoucího hrudníku spolužačky Anety Šabatové a kulatý nesmysl tak odsune do pozadí svého zájmu a spíše se zaobírá dvěma hruškovitými smysly spolužačky. Mé sny o zisku Zlatého míče se tak za zvuků diskotékového rytmu rozplynuly v cigaretovém dýmu a ta troška talentu, která ve mne ještě zbyla, se rozředila nepasterizovanou dvanáctkou a byla ubita kořalkou.

Anebo jsem na to prostě neměl, to je také možné vysvětlení. Každopádně, rok co rok sleduji udílení Zlatého míče jen prostřednictvím novinových článků.

Ale byly to fajn časy, na tom intru. V neděli nás rodiče odvezli na vlak, na cílové stanici jsme vystoupili, ale nešli jsme hned na vychovatelnu, jak nám velel školní řád. Místo toho jsme šli neomylně ku Sport baru, kde jsme zasedli k našemu stolu a poručili si pár velkejch. Když chtěli občanky, dali jsme si kofolu, ale to se stávalo málokdy. Rodiče nám na ten týden neposkytovali moc velký finanční obnos, takže jsme od středy žili jen na rohlících se salámem, ale stejně to bylo fajn. No, a právě jednou jsem dostal nápad, jak si přivydělat, a tam to všechno začalo..

Do toho Sport baru chodil dědek. Asi měl i nějaké jméno, ale pro nás to byl zkrátka dědek. Ten celý den nedělal nic jiného, než že popíjel pivo a stál u výherního automatu. Házel do něj dost peněz a pořád mačkal tlačítko a točil válce. Teď asi čekáte, že se rozepíšu o tom, jaká to byla troska, a že prohrál i své kalhoty. Chyba. Ten dědek neprohrál! Nikdy jsem neviděl, že by dal do "bedny" víc peněz, než by z ní vybral. Podle mě mu ta bedna dávala víc peněz, než kolik pobíral na důchodu. No, a já se o ní začal zajímat.

Zjistil jsem, že jedno protočení válců vyjde minimálně na dvě koruny. Když za tohle protočení padnou troje třešničky, vyhráváte deset korun. Když ale padnou zvonečky, tak už je to rovný kilčo! A to se na intru náramně hodí. Takže jsem se já a ještě dva kamarádi složili, a každý jsme investovali padesát korun, čímž jsme disponovali sto padesáti korunovým vkladem, což vychází na sedmdesát pět protočení válců! Stačí, aby dvakrát padly zvonečky a jsme za vodou. Já, jakožto vedoucí výpravy, jsem měl tu čest mačkat tlačítko. Zmáčkl jsem ho přesně pětasedmdesátkrát. A nepadly ani ty posraný třešně! To byl tenkrát chudý týden na intru a kamarádi mě po zádech zrovna neplácali.

Mělo mě to varovat. Nejsem vhodný typ pro hazard. Místo toho jsem však svoji pozornost přesunul od automatu ke kurzové nabídce sázkové kanceláře. Chtěl jsem svoje prachy nazpátek a současný kandidát na úřad prezidenta měl být tím, kdo mi je vrátí. Bohužel, spíše jsem mu zafinancoval kampaň.

Jo, občas jsem sázkovku podojil, ale když se to porovná s neúspěchy... Brzy jsem zjistil, že vítězství ve sportovním klání uzme vždy ten mančaft, proti kterému mám vsazeno. Pokud jsem dal na favorita, nečekaně vyhrál slabší tým. A když jsem si párkrát zkusil vsadit na jasného outsidera, zvítězil samozřejmě favorit. Takže jsem se na sázení brzy vykašlal a zkoušel to již jen sporadicky. Třeba letos při Wimbledonu.

To bylo keců, že při absenci Sereny je Kvitovka černým koněm, ještě když navíc vyhrála předchozí turnaj v Birminghamu. Tak jsem si jí dal hnedka ve druhém kole na tiket, a k ní ještě Plíškovou, Rosola, Strýcovou a Veselého! Bum, druhý den noviny psaly o černém dni českých tenistů na Wimbledonu. No nic... Po tomto majstrštyku, kdy jsem na dovolenou poslal hned pětici českých tenistů, jsem ještě rozhodnul finále ženské dvouhry, kde jsem vsadil na Venus, které jsem výhru přál, i vzhledem k okolnostem, které se odehrály před turnajem. Ale jistě se shodneme, že druhé místo je také moc hezký úspěch.

Abych toto zaváhání z tenisového dvorce napravil, rozhodl jsem se obětovat jistý finanční obnos a pomoc tak českým fotbalistům k postupům do základních skupin evropských pohárů. Ještě nikdy jsme neměli dva zástupce v jedné sezoně Ligy mistrů. To se však změní. Již dnes si podám tiket, na kterém jako postupujícího z duelu Plzeň - Bukurešť označím rumunský celek. Stejně tak si budu počínat v případě Slavie, kde jako vítězný tým tipnu běloruský Borisov. Logicky tedy oba čeští zástupci postoupí do čtvrtého, a tedy posledního předkola, kde opět vsadím na postup soupeřů. Tím pádem již účasti v základních skupinách Ligy mistrů nebude stát nic v cestě. Stejně tak se zachovám i v méně prestižní evropské lize, kde si společně se Zlínem zahrájí Sparta a Mladá Boleslav, kterou jsem již obětovanou dvoustovkou posunul z druhého předkola.

Tímto stylem bych mohl zařídit finále evropských pohárů jen za účasti českých týmů, kdybych tedy chtěl. Ale já nechci. Protože fotbal je o penězích a mně jich při tomhle sázení moc nezbývá...

Autor: Daniel Tomáš | úterý 25.7.2017 8:31 | karma článku: 16.93 | přečteno: 447x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Daniel Tomáš

Prázdniny u babičky s výhledem do budoucnosti

Ve sluncem zalitém poledni se jistý děda Škubánek pohodlně usadil na zápraží své chaloupky a pár mocnými potahy ze své elektronické dýmky naplnil okolí hustým kouřem spáleného propylenglykolu s melounovým aromatem.

6.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 1265 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsme unesli nevěstu

Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

22.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 650 | Diskuse

Daniel Tomáš

Vzdávám se působení ve fotbalové reprezentaci ČR

Nošení dresu se lvíčkem na prsou považuji za jednu z největších ctí, které se může člověku v naší zemi dostat. Skutečně těžko se této pocty vzdává dobrovolně. Já však, i přes můj stále produktivní věk, tak činím.

15.9.2017 v 8:13 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 2717 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Duchové dýní

Nastává nám čas oranžových dýní, dušiček a jiných tajemných potvůrek. Halloween slavíme zkrátka s nadšením, s nímž nás obchodní řetězce chystají dlouhou dobu napřed. Tak jako omyl někde letos nabízeli v regálech svíce školákům...

23.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dívka a koláč

Tato povídka mě napadla, když jsem byl jednou nucen snídat mimo domov v jedné kavárně nějakého nákupního centra a vzpomněl si na fotku dívky s koláčem, kterou jsem nedávno viděl.

23.10.2017 v 13:44 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 327 | Diskuse

Marcela Valouchová

Dveře

Dům jí poskytoval vše, co potřebovala. Byl tu nespočet dveří a za nimi místnosti, které mohla používat ke své libosti. Ráno si oblíbila salonek ve svěží zelené barvě. Bylo zde plno rostlin a některé z nich kvetly.

23.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Filip Rychly

Satori v Podolí

Na plavecký stadion v Podolí docházím více či méně pravidelně již sedmnáct let. Za tu dobu se tam toho moc nezměnilo - nové šatní skříňky, místo kovových zámků čipy, z restaurace s výhledem na plavecký bazén posilovna.

23.10.2017 v 0:18 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 164 | Diskuse

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 134 | Diskuse
VIP
Počet článků 93 Celková karma 25.79 Průměrná čtenost 1604

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.