Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsme unesli nevěstu

22. 09. 2017 9:23:01
Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

Nicméně, svatba jako taková je fajn. Holky se vyparádí, chlapi se utrhnou ze řetězu, rodiče a prarodiče nastávajících si se slzou v oku vypráví dávno zapomenuté příběhy, nejvíce dojatý je pak otec nevěsty, který se jen těžko smiřuje s tím, že jeho maličká princezna přijde během první manželské noci o nevinnost, aniž by věděl, že jeho dcerunka se spustila již ve svých třnácti letech na skautském táboře s o rok starším Olinem, čímž svůj věneček zašlapala do měkké trávy za táborovou jídelnou.

Na svatbu a hlavně následnou oslavu dorazí též početný zástup kamarádů zamilované dvojice. Ti především využívají možnosti se zadarmo občerstvit, ale nutno podotknout, že se po celý večer starají o zábavu. Vypráví pikantní příhody ze života novomanželů, vymýšlejí lechtivé hry, při kterých musí manžel sundat bez pomoci rukou podvazek z nožky nevěsty, házejí kytkou, tancují a lijí olovo, to ale jen tehdy, koná-li se svatba o Vánocích. Mezi nejslavnější svatební taškařice pak řadíme takzvaný Únos nevěsty, a právě o ten jsem se jednou postaral já s bratrem.

Na nevěstu jsme si počíhali, když se vracela z toalety. Tvářila se poněkud překvapeně, ale chloroformem napuštěný kapesník, hbitě přiložený mým bratrem do obličeje nevěsty, vykonal své a nám se tak podařilo tuto šťastnou ženu vhodit do nákladového prostoru ukradené dodávky. Abychom ženichovi připravili napínavý zážitek a maličko mu ztížili pátrání, odvezli jsme ženu třicet kilometrů za město, do hlubokého lesa. Tam jsme zkontrolovali stav naší "oběti" a byli jsme oba překvapeni, v jak hlubokém spánku se nevěsta nacházela. Inu, nejspíš se uondala tancem a házením kytky, pomysleli jsme si. To jsme ale netušili, jak nás ta mrška převezla!

Nevšimli jsme si, že nevěsta svůj spánek jen předstírá. Představte si, že její kdysi bílé svatební šaty v sobě skrývaly prostor, ve kterém měla mobilní telefon. S jeho pomocí pak nebyl pro nevěstu problém zjistit svojí polohu a následně navigovat svého manžela, kterému v pátrání napomáhala i policie ze širokého okolí. Majáky policejních vozů nás poté informovali o jejich příjezdu a my jim s bratrem vyšli naproti.

"No to vám to tedy trvalo, už tady nejméně hodinu čekáme!" pokáral jsem s úsměvem na tváři přiběhnuvšího ženicha. Místo odpovědi mi na bradě přistála sevřená pěst, která mne na malou chvilku vyvedla z rovnováhy a já tak zalehl obličejem do pichlavého jehličí. Netrvalo dlouho a bratr si ke mně přilehl. Následně nám na záda zaklekli příslušníci policejního sboru a nasadili pouta.

"Vy je znáte?" zeptali se policisté ženicha.

"Nikdy jsem je neviděl," odpověděl jim, což ale nebyla pravda.

"Copak to povídáte?" řekl jsem. "Vždyť jste nás dnes po obřadu viděl žebrat před radnicí! Mému bratrovi jste dokonce věnoval cigaretu, když vám narušoval fotografování a my vám teď na oplátku chtěli udělat radost!" Mým slovům však nikdo pozornost nevěnoval. Všichni byli upoutáni nářkem vycházejícím z dodávky.

Dveře do nákladového prostoru se otevřely a nevěsta padla do náruče svého muže. Šťastný to okamžik shledání... Vyhledal jsem pohledem svého bratra a zpozoroval, že se mu v očích zaleskla slza. Ano, měl jsem stejný pocit. Hřejivý pocit dobře odvedené práce. Tradici bylo učiněno za dosti a jsem si jist, že tento zamilovaný pár na svoji svatbu nikdy nezapomene.

Nás s bratrem odvedli policisté na služebnu, kde se do nás chystali ještě pěkně za tepla pustit. Co takový výslech všechno obnáší vám popisovat nebudu, to znáte z televize. Nicméně si teď musím dát od žebrání na nějaký čas oddych. Bratr, za tu ukradenou dodávku, ještě o dva roky déle.

Autor: Daniel Tomáš | pátek 22.9.2017 9:23 | karma článku: 19.99 | přečteno: 753x


Další články blogera

Daniel Tomáš

Historie, současnost a tajemství řádu svobodných skladníků

Po návratu domů z jubilejní dvousté mezinárodní konference skladníků, která se letos konala v norském Oslu, jsem se rozhodl čtenáře blíže seznámit s historií řádu svobodných skladníků a poodhalit roušku tajemství, jež tento...

9.2.2018 v 9:07 | Karma článku: 25.87 | Přečteno: 1434 | Diskuse

Daniel Tomáš

Mezinárodní olympijský výbor hasí požář

Vinou neúčasti ruských sportovců a hrozícímu výraznému poklesu sledovanosti bližících se olympijských her v korejském Pchjongčchangu byl mezinárodní olympijský výbor nucen sáhnout k razantním změnám v pravidlech mnoha disciplín.

30.1.2018 v 9:11 | Karma článku: 26.48 | Přečteno: 1423 | Diskuse

Daniel Tomáš

Válka se sborem dobrovolných hasičů

Již druhým rokem vykonávám u nás na vesnici funkci předsedy sboru dobrovolných popelářů. Funkce i činnost je to velice zajímavá a záslužná. Něvěřili byste však, jak málo populární je naše nezvané úsilí mezi obyvateli vesnice.

18.1.2018 v 8:53 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 724 | Diskuse

Daniel Tomáš

Pan Síla, lstivý hrnčíř a návrat kreténa

Asi se nestává příliš často, aby se člověk mohl na konci své kariéry pochlubit šestnácti tituly mistra světa. Když tak přemýšlím, vybaví se mi asi jen bratři Pospíšilové a jejich dvacet titulů mistrů světa v kolové.

3.1.2018 v 8:25 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 2255 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vojtěch Fišera

(O)běžná

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...““ - Malý Princ

17.2.2018 v 19:18 | Karma článku: 6.66 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jiří Stratil

Poezie architektonická

Básnířské umění má rovněž mnoho forem a stylů. Jak vidí, cítí a píše poezii třeba takový architekt? No jako architekt. Jeho básnička musí mít jasnou a logickou konstrukci a strukturu, postavené pevně od základu až po střechu.

17.2.2018 v 12:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Lavička Václava Havla aneb když je pes moudřejší než lidé (Opožděná reportáž)

Zpráva z tisku: „Praha 6 odhalila lavičku Ferdinanda Vaňka, pojmenovanou po alter egu bývalého prezidenta Václava Havla. Ocelová lavička má podobu červeného prkna s pivovarnickým sudem a přišla na bezmála milion korun“

16.2.2018 v 21:05 | Karma článku: 37.49 | Přečteno: 1662 | Diskuse

Jiří Klabal

Profesorka

Pochodovala úzkou uličkou mezi krajní řadou lavic a okenními parapety tam a zpět. Nevědouc, čím vyplnit dlouhé vteřiny inscenovaného čekání, konečky prstů stírala kapky vody z orosených skel.

16.2.2018 v 18:00 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jiří Stratil

Brzy se spoutanému otevře žalář

Tak proč se stále po celé dny strachujete? Z utiskovatele a jeho vzteku? Kde je ten utiskovatel se svým vztekem? Opět jedna z odpovědí, kterých se mi dostává při namátkovém otevření Starého Zákona Bible v jeho určité části.

16.2.2018 v 12:02 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 363 | Diskuse
VIP
Počet článků 101 Celková karma 23.07 Průměrná čtenost 1628

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.