Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak mi gymnastika změnila život

3. 11. 2017 8:13:51
Absence svalové hmoty, nízké sebevědomí a ostýchavost byly příčinou mé marné snahy o navázání bližšího kontaktu s opačným pohlavím. Nebýt dívčího gymnastického oddílu, zřejmě bych nikdy nepoznal pevný stisk mileneckého objetí...

Pamatuji si, že již na střední škole jsem opačné pohlaví od sebe doslova odpuzoval. Když už se mi konečně podařilo přesvědčit spolužačku, aby si se mnou po škole šla ke mně domů procvičit čísla, zakončila návštěvu nakvašeným prásknutím dveří. Dodnes nechápu, co se jí tehdy honilo hlavou, když mě viděla sedět na pohovce s otevřenou cvičebnicí matematických příkladů v klíně.

"Ty se chceš vážně učit?" zeptala se mě tenkrát

"Samozřejmě, vždyť jsme se tak domluvili." opáčil jsem.

"Ale já bych si radši hrála," řekla pro mne dosud nepoznanou barvou hlasu a sundala si svetr. "Co třeba na doktory?" zeptala se a laškovně při tom na mě mrkla.

"Na doktory? To neznám," řekl jsem. "Ale někde bych tady měl mít Osadníky z Katanu, počkej chvilku." Než jsem však stihl nalézt zmíněnou stolní hru, ozvalo se prásknutí dveří.

Ani později, kdy jsem dosáhl věku, při kterém jsem mohl beztrestně vysedávat po barech, se mi štěstěna příliš nenaklonila. Místo ní se ke mne jednoho večera naklonila značně opilá paní Sandra, která mne pobízela k dobrodružné cestě kolem světa za pětikilo. Paní Sandra měla upnutou koženou minisukni, jenž odhalovala její nožky oděné do podvazků s dírou na koleni. Její věk jsem přesně nedokázal určit, ale blonďatá paruka ji dělala mladší. Musel jsem neustále sledovat její přeplněný korzet, jelikož mne při konverzaci oslňovaly zlaté zuby, jenž byly ozdobou jejích dásní.

Paní Sandra mi nepřetržitě do ucha šeptala věci, při kterých se mi motala hlava a mé tváře se červenaly jak řádně roztopená kamna. Pojednou jsem v kalhotách ucítil podezřelý tlak. Taktně a tlumeným hlasem jsem paní Sandře oznámil, že mám asi průjem a odebral se na toaletu. Po návratu z toalety jsem marně pátral po paní Sandře, stejně tak po mé bundě a peněžence.

Říká se, že jednou štěstí padne i na úplného vola. Zhruba tak nějak jsem přišel o panictví. Žádná hitparáda to tehdy nebyla. V zimě jsme s naším fotbalovým oddílem chodili trénovat do tělocvičny. A co čert nechtěl, každý čtvrtek jsme se o palubovku museli dělit s dívčím gymnastickým oddílem. Tyto naše tréninky nepatřily k těm vydařeným, jelikož více než míči jsme svoji pozornost věnovali všem těm štíhlým postavám v obtažených dresech, všem těm provazům, výkopům a protahování. Byly to hezké večery a zvlášť jedna drobná brunetka upoutala mojí pozornost.

Jednoho dne jsem se na tréninku trochu zdržel, jelikož jsem svojí vychrtlou postavu chtěl potrápit skladbou posilovacích cvičení. Kamarádi z oddílu byli již dávnou na cestě ke svým domovům, když jsem dorazil do prázdné šatny. Svlékl jsem se, omotal si ručník kolem pasu a vydal se ke společným sprchám. U dveří do umývárny jsem se zarazil, jelikož přes ně k mým uším doléhal zvuk puštěné vody. Ostýchavě jsem vzal za kliku a nahlédl dovnitř. Tehdy se naše oči poprvé střetly.

"No to je doba! Už tu na tebe jak dlouho čekám. Pojď blíž!" řekl mi trenér gymnastek, který mi zničehonic nasadil kravatu a povalil mne na zem.

Jak jsem říkal, žádná hitparáda to tehdy nebyla.

Autor: Daniel Tomáš | pátek 3.11.2017 8:13 | karma článku: 28.27 | přečteno: 1569x


Další články blogera

Daniel Tomáš

Když se z chlapce stává muž

Patnáctý rok života muže je rokem velkých změn. Pod nosem vyraší stupidní a odporné chmýří, hlas jakoby se nemohl rozhodnout, zda se ponese v sopránu či basu, varlata se spustí až do oblasti kolen a tvář pak ponejvíce připomíná...

10.7.2018 v 14:16 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 883 | Diskuse

Daniel Tomáš

Proč čeští fotbalisté nejsou oporami evropských velkoklubů?

Nebo proč alespoň nejsou součástí takových týmů, jako byli hráči generace kolem Pavla Nedvěda? Proč například Chorvatsko, na rozdíl od nás, účinkuje na Mistrovství světa a má v kádru opory Realu Madrid a Barcelony?

24.6.2018 v 12:39 | Karma článku: 30.64 | Přečteno: 2256 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak obec Rybitví ke svému názvu přišla (bez záruky)

Valím si to takhle po dálnici, když v tom se z autorádia ozve známý hit Rybitví od kapely Yo Yo Band. Začnu si hlasitě zpívat a v rytmu bubnovat do volantu. Pak mi řidič autobusu řekl, ať toho okamžitě nechám.

21.6.2018 v 14:06 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 650 | Diskuse

Daniel Tomáš

Nejslavnější český podvodník

S tím nadpisem se jistě dá polemizovat. Naše země je na podvodníky bohatá a je tedy z čeho vybírat. Ale jedna věc je ukrást miliony a zmizet s nimi v Karibiku a druhá věc je prodat Eiffelovku nebo vyzrát na samotného Al Caponeho.

7.6.2018 v 8:44 | Karma článku: 32.13 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Pavel Hewlit

Místo, kde si hrají duchové

Už jako dítěti mi říkali, že se nemám moc přibližovat ke Kolbence (tedy ke spalovně). Ne abych se nakazil prací, jak jsem si původně myslel. Prý to místo není vhodné pro děti z jiného důvodu. Některá místa nemají děti ráda.

16.7.2018 v 18:37 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 136 | Diskuse

Hana Bočková

Čím voní domov

Také vám dnes něco zavonělo pod nos ? Vůně. Jeden z nejsilnějších vjemů. Každý dům má svou typickou vůni. Každý člověk, každý oběd ...

15.7.2018 v 20:42 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 299 | Diskuse

Milan Slanina

Je-li něco jinak, je jinak všechno.

Na Počátku bylo Světlo, to Světlo bylo u Boha a Bůh byl Světlem. Tak to bylo na Počátku u Boha. ( Evangelium Pokory ... )

15.7.2018 v 17:42 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 262 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Kde kráčí sám Bůh

„To bys mně za tu procházku musel zaplatit, bro, abych s tebou šel“ řekne sebejistě a pohlédne mi do očí s drzostí svých patnácti let. „Ujišťuji tě, že budeš královsky přeplacen“, odpovím.

14.7.2018 v 21:20 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 292 | Diskuse

Luboš Vermach

Vítejte v klubu miliardářů

Lord Richard oznámí zásnuby George a Maureen. Lidé se radují, protože spojením rodů získá společenství na síle. Avšak Patricii se rozplynul její velký sen. Když se zdá, že je vše ztraceno, vyslechne zajímavý noční rozhovor.

14.7.2018 v 16:59 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 404 | Diskuse
VIP
Počet článků 115 Celková karma 24.74 Průměrná čtenost 1619

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 





Najdete na iDNES.cz