Žhavé rande

23. 02. 2018 14:42:24
Náš pracovní kolektiv je plný šprýmařů, kteří se se svými poťouchlými nápady starají o zdravou a přátelskou atmosféru. Tu vám někdo přilepí žertovnou cedulku na záda, tu vám někdo vsune připínáček na židli či do jídla.

Objektem kolektivního veselí se pak stane i ten jedinec, který po pracovní době dorazí ke svému vozu a shledá, že mu nějaký smíšek propíchal všechny pneumatiky. Úsměv na rtech dokáže vykouzlit i například fridex zaměněný za coca colu. Všechny tyto lumpárny vznikají za účelem udržet dobrou morálku v kolektivu, aby každý jedinec vykonával svoji práci s radostí a těšil se z ní, protože jen šťastný skladník je dobrý skladník. A na to nikdy nezapomeňte...

Klasickým žertem, kterým se kolegové snaží jeden druhého napálit, je zvětšený plamen u zapalovače. To je záležitost, která šprýmaři nezabere více jak minutku. Stačí jen u zapalovače sejmout kovový kryt v horní části, kde se nachází páčka pro zvýšení či snížení dávky plynu. Jakmile sundáme kryt, můžeme přívod plynu zvýšit neomezeně dle libosti. Pak už stačí jen krytku vrátit na své místo a těšit se na kouřovou přestávku.

Majitel zapalovače si o pauze vloží cigaretu do úst a nic netušíc nakloní svou hlavu k plamenometu. Jakmile škrtne, zmizí jeho obličej na malou chvilku v ohnivém infernu, ale i to stačí na to, aby doslova napálený jedinec přišel o vousy, řasy, obočí a ofinku měl zastřizenou po rozumnou délku. Takový nevinný a jistě dobře míněný žert se však může zvrtnout i v nepříjemnou lapálii...

V pátek jsem z práce přijel poněkud později, jelikož jsem musel měnit pneumatiky. Ten Tonda je děsný číslo... V rychlosti jsem zhltnul dva párky a začal se vypravovat do mého oblíbeného baru za účelem navázání kontaktu s opačným pohlavím. Pomocí vazelíny jsem na hlavě vytvořil účes módních parametrů a těsně před odchodem jsem své tělo důkladně promazal pitralonem.

V baru mi pak bylo přiděleno místo hned vedle toalet, což mi vyhovovalo, jelikož jsem tak měl přehled o všech dámách, které ono zařízení navštívily. Má muskulatura, připomínající kostlivce z hodin biologie, mi nedává jinou možnost, než ze stáda vybírat jen slabší a poraněné kusy. Proto mě velice potěšilo, když jsem jednu takovou chudinku spatřil ve společnosti tří kamarádek.

Měla krásné modré oko, kterým na mě párkrát laškovně mrkla. Druhé oko jsem neviděl, jelikož jej zakrývala pirátská páska. Dívka pocházela zřejmě z lepších poměrů, protože na sobě měla spostu zlata, především pak v dutině ústní, což její postavě dodávalo punc elegance. Mé šance na úspěch zvyšoval fakt, že dívka si zavdávala vodky jak nějaký maršál. Má chvíle přišla, když si modroočko dalo cigaretu do úst a věnovalo mi mrknutí.

Vstal jsem a z kapsy vylovil zapalovač, který jsem toho dne uzmul v práci, a který jsem vsunul k cigaretě dívky a zeptal se: "Mohu?"

Podívala se na mne a přikývla. "Jistě," řekla a naklonila se k zapalovači.

Pak mě zničehonic oslnila žhavá koule. Dívčin lakem vyztužený drdol vzplanul jak benzínem napuštěný hadr. A toho smradu co bylo... Kamarádky začaly ječet a polívaly chuděrku pivem a vším, co bylo na stole. I já se oklepal z prvotního šoku a přiložil ruku k zažehnání ohně. Nevěřili byste však, jak dokáže blafnout takový panák vodky. V nastalé panice ke mne přistoupili dva muži, jejichž muskulatury, připomínající nadopované hříšníky, vylučovaly jakýkoliv odpor.

Z baru jsem vyšel skleněnou výlohou hlavou napřed. Díky mému účesu jsem doklouzal až na protější chodník, kde jsem se zastavil o popelnice a schoval se ve smetí. Ze svého úkrytu jsem pozoroval příjezd záchranných složek. Rozhodl jsem se setrvat v odpadcích, dokud se situace neuklidní. Měl jsem dostatek času na přemýšlení. Kolik fridexu dát do kávy, aby si toho Toník nevšiml?

Autor: Daniel Tomáš | pátek 23.2.2018 14:42 | karma článku: 31.88 | přečteno: 2588x

Další články blogera

Daniel Tomáš

Poslední balíček

Krutá zimní královna o sobě dala vědět v našem kraji a rozpoutala bílé inferno zvané sněhová kalamita. Při pohledu z okna se v myšlenkách vracím o pár let nazpět a vzpomínám na svůj poslední balíček. Mráz mi přebíhá po zádech...

5.2.2019 v 8:37 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 636 | Diskuse

Daniel Tomáš

Hledáte ztracený čas? Svěřte se do rukou odborníka

V dnešní uspěchané době lidé často lamentují, že den má pouze 24 hodin, a že hodinka či dvě navíc by vůbec neuškodily. Já, jakožto samozvaný time manager, nad tím jen kroutím hlavou. Není třeba prodlužovat den. Stačí přemýšlet.

18.1.2019 v 8:11 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 349 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak prosté, milý Watsone!

Čtenářům se tají dech při sledování Sherlocka Holmese, který díky své genialitě rozmotává nitku po nitce zašmodrchané klubko detektivního případu, či jsou fascinováni prací šedých buňek mozkových detektiva Hercula Poirota.

5.9.2018 v 16:16 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 442 | Diskuse

Daniel Tomáš

UEFA - Mafia?

Tak tedy ani letos nebudeme mít ve fotbalové Lize mistrů dva české zástupce. Pražská Slavia ve včerejším utkání prohrála na hřišti Kyjeva 2:0. Bohužel, výsledek byl značně ovlivněn chybami rozhodčích, což zanechalo na utkání...

15.8.2018 v 12:43 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 764 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Šárka Medková

"Jedeme do Králova Dvora a on v Berouně neřekne ani Beroun"

Rozhodla jsem se vyrazit si s naším synem na výlet. Mám konečně dovolenou, spoustu času a chuť cestovat. Jako cíl jsem, po domluvě s kamarádkou, vybrala město Beroun.

20.2.2019 v 17:50 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 597 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Dívka s plavými vlasy

Medici jsou tam (rozuměj v Praze) a juristé/ a mladí, pěkní kněží/ Ti mnoho v knihách zajisté/ víc ještě u holek leží. František Gellner – Radosti života

20.2.2019 v 16:37 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hra

Byla jednou jedna babka, a ta měla čtyři jabka. Nebyla to obyčejná babka, ale jabkojedka a ty jablíčka nebyla obyčejná, ale kouzelná. Jsme přece v pohádce a v pohádce se bez kouzlení neobejdeme.

20.2.2019 v 13:53 | Karma článku: 6.07 | Přečteno: 122 | Diskuse

David Snítilý

Hokejový táta 4 – lži bez sexu zato s videem

Před vchodem postávala učitelka se dvěma policisty. Míša na nich mohl oči nechat. „Vidíš, došlo na má slova, pořád Ti říkám, že rosteš pro kriminál,“ střílím od boku. „Míša, takovej andílek,no to snad ne?“ hájí ho učitelka.

20.2.2019 v 9:29 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Jsem pes (povídka)

Nelly a Andy si jako vždy popřáli dobrého jitra a jako vždy, Andy se ihned pustil do snídaně. Nelly se však toho rána chovala trochu divně. Seděla bez hnutí a nepřítomně se dívala kamsi do dálky. Jídla se ani nedotkla.

20.2.2019 v 8:42 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 204 | Diskuse
VIP
Počet článků 120 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1596

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Najdete na iDNES.cz