Feri, Jakl a pár facek

3. 06. 2019 16:39:13
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Lidé, kteří se angažují v politice, jsou za své názory fackováni, a to za denního světla, při jízdě metrem, popřípadě při koštování vína. A netýká se to jen politiků. Atmosféra je napjatá!

Jistě, někdo by mohl namítat, že pár facek je banalita, že v takové Americe se do politiků a dokonce i do prezidentů střílí! Ale Amerika je úplně jiný svět. Tam, když atentátník zastřelí prezidenta, tak dva dny na to je tento atentátník zastřelen jiným atentátníkem a ještě desítky let po události si historici lámou hlavu, jak to vlastně tenkrát bylo.

U nás, doufejme, něco podobného nehrozí. Samozřejmě, byly tady takové náznaky, kdy například pomatený jedinec vystřílel plný zásobník kuličkové pistole do pana prezidenta Klause, ale zůstává otázkou, zda se jednalo o atentát, či o demonstraci nedostatečné osobní ochrany pana prezidenta.

Musím ale říct, že atmosféra v naší společnosti v posledních letech opravdu zhoustla, a že mnohdy je skutečně ošemetné vyjádřit svůj názor a nemít přitom strach, že opozice k prosazení svých názorů použije hmaty a chvaty, či se nesníží k použití donucovacích prostředků k tomu, aby vás přinutila změnit váš názor.

Bohužel, sám jsem se o tom mohl nedávno přesvědčit na vlastní kůži.

Seděli jsme s mým dlouholetým kamarádem Frantou v restauračním zařízení, a jak už to tak bývá, rozebírali jsme u piva události posledních dní, ať už z oblasti politické nebo ze světa sportu. Přísun alkoholu nám pomalu rozplétal jazyky a my tak hovořili i o záležitostech ne zcela běžných. V jednu chvíli, když jsem se pomalu napil z nově doneseného půllitru a otřel si pěnu z vousů, jsem se rozhodl Frantovi svěřit se svým názorem, který jsme v sobě již delší dobu dusil, protože mě velice zajímal i Frantův pohled na onu záležitost. A tak povídám: „Ty, Fando, víš co si myslím? Že ta tvoje žena při sexu leží jak prkno! Já nevím, jestli má nějakej problém nebo jestli já jsem tak špatnej, ale prostě by se měla víc snažit. Co myslíš?"

Franta vyvalil oči, zcela ignoroval část vyhrazenou pro diskuzi a rovnou mě začal mlátit. Byl jsem v naprostém šoku. Copak jsem nějakej Feri? proběhlo mi hlavou. Copak jsme snad někde na Balkáně? Děkoval jsem bohu, že u sebe Franta neměl kuličkovku, a že nás pohotoví přísedící od sebe roztrhli. Zapřísahal jsem se, že s Frantou již nikdy posedět nepůjdu, protože s člověkem, který nerespektuje názory druhého, si nemám co říct.

Na mém příkladu můžete sami vidět, jak je atmosféra ve společnosti napjatá. Člověk ani nemusí být veřejně známou osobou, aby byl za své názory inzultován.

Autor: Daniel Tomáš | pondělí 3.6.2019 16:39 | karma článku: 31.10 | přečteno: 2151x

Další články blogera

Daniel Tomáš

U Babiše dítě stálo, z plna hrdla křičelo:

„Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí! Čapí!"

10.9.2019 v 9:57 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 211 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jel jsem z hospody na kole a unesli mě mimozemšťané

Tento šílený zážitek v sobě nosím již po několik let. Snažil jsem se na něj zapomenout, vymazat ho z paměti. Až článek kolegy Čermáka mi dodal sílu, abych se s ním svěřil.

12.3.2019 v 12:56 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 930 | Diskuse

Daniel Tomáš

Poslední balíček

Krutá zimní královna o sobě dala vědět v našem kraji a rozpoutala bílé inferno zvané sněhová kalamita. Při pohledu z okna se v myšlenkách vracím o pár let nazpět a vzpomínám na svůj poslední balíček. Mráz mi přebíhá po zádech...

5.2.2019 v 8:37 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 740 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Šnajdrová

Tisíc a jedna noc XLI: Panika

Noc, kdy v hlavě nemám skoro nic. Toužím jen spát a nemyslet na prekérnost situace, kterou jsem si sama zosnovala. Noc, kdy mi dochází, že znásilnění neuniknu. Nepsané heslo zní: I malá holčička je žena.

16.10.2019 v 0:32 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 186 | Diskuse

Filip Vajdík

Příběh o Vojtěchovi

Bylo mu 6 let. Zrovna nastoupil do první třídy na základní škole. Přišel jako jeden z mnoha, ale výrazně se od ostatních lišil svým svérázným stylem. Nikdo nečekal, že bude dělat takové věci.

14.10.2019 v 22:44 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 785 | Diskuse

Josef Němec

Jak australsky vykrvácet

Jsou věci, přes které někdy nejede tzv. vlak, pak nastává čas změny, jež někteří mohou těžko nést. Proč nám všechno někdy až do nekonečna tak trvá? A pak trpíme, když někoho ztrácíme.

13.10.2019 v 20:56 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jiří Babor

Malé divertimento v moll

S Monikou si rozumíme... svého nevěrného manžela vyměnila za papiňák jeho milenky... praktická holka....

13.10.2019 v 11:17 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 151 | Diskuse

Liběna Hachová

Holky, dnes jdeme nahoře bez!

Železnému zvyku a gravitaci navzdory odhoďme podprdy aspoň na jeden den! Den volnosti pro naše přednosti!

13.10.2019 v 3:33 | Karma článku: 22.59 | Přečteno: 978 | Diskuse
VIP
Počet článků 123 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1594

Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Najdete na iDNES.cz