Nejslavnější český podvodník
Viktor Lustig se narodil 4. ledna 1890 ve východočeském městě Hostinné. Již v mládí opouští Čechy a vydává se na západ. Vyniká inteligencí, vystupuje sebejistě a na mnoho lidí působí velice věrohodně. Je okouzlující a mluví plynule několika jazyky. To vše mu velice pomáhá v jeho profesi podvodníka.
Svoji kariéru odstartuje na zaoceánském parníku pendlujícím mezi Paříží a New Yorkem. Jako obratný manipulátor a hazardní hráč obírá bohaté cestující. Pomáhá si i falešnými dluhopisy či podfuky při dostihových sázkách. Vystupuje pod desítkami nejrůznějších identit a dokonce i pod vymyšleným titulem hraběte.
Svůj nejslavnější kousek provede v Paříži. Píše se rok 1925 a francouzské deníky denně přinášejí zprávy o špatném stavu Eiffelovi věže a o problémech s její údržbou. Lustigovi se v hlavě zrodí šílený nápad. Pod falešnou identitou zástupce ředitele ministerstva pošt a telegrafů obvolá telefonicky několik známých francouzských obchodníků s kovovým šrotem a pozve je na tajnou schůzku do luxusního pařížského hotelu.
Zde jim bez mrknutí oka řekne, že Eiffelova věž je v katastrofálním stavu a město, které nemá peníze na její opravu, se jí chce zbavit. O celé věci pak mluví jako o státním tajemství a varuje obchodníky, aby nic nevynesli na veřejnost. Ti všemu uvěří. Ona ta myšlenka tehdy nebyla tak absurdní. Eiffelovka se postavila pro světovou výstavu v roce 1889 a v roce 1909 měla být přemístěna jinam, takže vlastně už přesluhovala. Francouzi si ji také moc neoblíbili, protože mezi gotickými katedrálami působila jako pěst na oko.
Lustig následně vezme obchodníky na obchůzku kolem věže a zde si vytipuje obchodníka, který je do věci nejvíce zapálený. Tímto obchodníkem je Andre Poisson. Lustig se pak s Poissonem setkává i v soukromí a zde mu obchodník dokonce vnutí úplatek, aby zakázka na zbourání věže připadla jemu. Lustig mu zákázku přiklepne a s tučným úplatkem a výdělkem za prodej věže odjíždí vlakem do Vídně. Zde žije v luxusních hotelech a sleduje dění v Paříži.
V Paříži je ale ticho po pěšině. Ponížený Poisson se totiž tak styděl za svoji naivitu, že nic neohlásil a nikdo se tak o podvodu nedozvěděl. Troufalý Lustig se vrací do Paříže a pokouší se svůj podvod zopakovat. Podruhé však natrefí na opatrnější obchodníky a ti vše nahlásí na policii. Lustig těsně uniká zatčení a odjíždí do Ameriky.
Zde v roce 1926 vyrobí kouzelnou skříňku na tisknutí peněz. Princip je jednoduchý. Dřevěná bedýnka, po jejíž stranách je několik pák a rukojetí, vytiskne za šest hodin jednu stodolarovou bankovku. Ohromený klient zaplatí Lustigovi za bedýnku 30 000 dolarů. Během následujících dvanácti hodin vytiskne stroj dvě stodolarové bankovky, které tam předtím podvodník sám vložil. Pak už z ní vycházejí jen prázdné papírky. To už je ale Lustig dávno pryč.
V Americe se Lustigovi podaří vydělat i na samotném králi podsvětí. Zde si však dovolím tvrdit, že se nejedná ani tak o podvod, jako spíš o naprosto přesný odhad Al Caponeho osobnosti. Lustig se s Al Caponem setkává a požádá ho o půjčku 50 000 dolarů, které by rád následně investoval. Al Capone mu peníze poskytne. Lustig je však místo investování odnáší k sobě domů a zde je uloží do šuplíku. Přesně za dva měsíce peníze opět vezme a vrací je Al Caponemu s tím, že obchod se bohužel nezdařil. Al Capone je ohromen Lustigovou poctivostí a z 50 000 dolarů odpočítá 5000 a ty Lustigovi věnuje od cesty. A přesně o to Lustigovi celou dobu šlo.
Spravedlnost Lustiga dožene v roce 1934. Je odsouzen na 15 let, ale den před soudním líčením se pokusí o útěk, načež je dopaden a konečný verdikt zní 20 let v Alcatrazu. Umírá v roce 1947 na zápal plic.
Daniel Tomáš
Proč píšu knihu
Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.
Daniel Tomáš
Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou
Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.
Daniel Tomáš
Braničtí rytíři
Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.
Daniel Tomáš
Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl
Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...
Daniel Tomáš
Zahrajeme si na trenéra
Jste trenérem týmu, který usiluje o postup do Ligy mistrů. Z prvního zápasu si přivezete dvougólové manko a v domácím prostředí tak musíte minimálně vstřelit tři branky a žádnou nedostat, abyste se vyhnuli prodloužení a ...
Daniel Tomáš
Skvrna
Linda se celou noc převalovala v posteli. Návaly horka střídala zimnice a bolest břicha na pohodě také nepřidala. Ráno ji bylo o něco lépe a když jí teploměr ukázal normální tělesnou teplotu, opláchla se a vydala se do práce.
Daniel Tomáš
Však zítra je také den
Horké polední paprsky slunce těžce dopadaly na zahrádku malého, ovšem za to velice malebného domku. Anna se svojí maminkou zrovna plely záhony. Práce to byla těžká a nepříjemná, ale zároveň i dosti nezbytná.
Daniel Tomáš
Muž se stromem
Bedřich Svátek byl starý a v tuto chvíli i velice, ale opravdu velice rozzlobený muž. Za plotem, ohraničující jeho pozemek, již postával početný dav, v čele se starostou obce a vzadu se členy místního sboru dobrovolných hasičů.
Daniel Tomáš
Dobrý den
Jednou časně z rána, stál jsem ve společných prostorách pátého patra našeho panelového domu a vyčkával na příjezd výtahu, který sestupoval z vyšších pater, aby mi usnadnil cestu do zaměstnání.
Daniel Tomáš
Výkřik ženy
Svého času jsem se ucházel o velice atraktivní a vysoce inteligentní dívku. Takže smrtící kombinace. Navíc měla zálibu v umění, zvláště pak v tom současném, což není zrovna má parketa.
Daniel Tomáš
Na konci tunelu
Také jste někdy přemýšleli nad tím, co asi znamená to magické bílé světlo na konci tunelu, o kterém mluví ti, kteří se jednou nohou octli v hrobě, rozmysleli si to a vrátili se mezi živé?
Daniel Tomáš
Jak jsem zničil AZ kvíz
Jednoho chmurného večera, sešla se naše rodina nad prázdným stolem v námi nelegálně obývané sklepní kóji jednoho panelového domu, aby dala hlavy dohromady a poradila si s tíživou finanční situací, do které nás uvedl otec.
Daniel Tomáš
První kontakt
Jak si představuji první kontakt s mimozemskou civilizací? Rozhodl jsem se takový výjev nakreslit, ačkoliv kreslit věru neumím...
Daniel Tomáš
Jak jsem opět opravil video
Je celkem paradoxní, že je můj dědeček pravděpodobně jeden z posledních, ne-li poslední, člověk v Plzni a možná v celém kraji, který má dodnes doma videopřehrávač a za celých dvacet let se jej nenaučil obsluhovat.
Daniel Tomáš
Výpečky
„Zatracená hůlka," řekl Libor polohlasně a s námahou se ohýbal pro hůl, která mu spadla, když nandaval nákup do tašky. Paní pokladní na situaci nijak nereagovala a dál načítala čárkové kódy ze zboží, které se následně hromadilo..
Daniel Tomáš
Invaze
Starý barman ledabyle otíral ještě starší pult v ponuře osvětleném baru, do kterého před třiceti lety nastoupil na krátkodobou brigádu, jen než si najde něco lepšího. Problém je, že něco lepšího nemusí nutně hledat zrovna vás.
Daniel Tomáš
S covidem pod košem
Ke covidu se již vyjádřil kde kdo. Experti, kteří se nikdy neshodnou, politici, zubaři, herci, zpěváci, sportovci, pán, co nám do práce vozí obědy... Ještě jsem však nezaznamenal vyjádření nějakého skladníka. Vezmu to tedy na sebe
Daniel Tomáš
My všichni rouškou povinní
V ranní ospalosti jsem ledabyle ukusoval krajíc chleba pomazaný zavařeninou a pročítal denní tisk. Zaujala mne zpráva z dalekého Ruska, kde se jedna místní fabrika rozhodla vyrábět roušky z porcelánu.
Daniel Tomáš
Dobrý skutek
Stalo se jedné horké letní noci, že jistý Jindřich Krůta, toho času povoláním kočí, vynesl z hořícího sirotčince na dvacet dětí a sám vážná zranění při tom utrpěl.
Daniel Tomáš
Kašlete na sochy, sázejte stromy
Hromada bronzu či jiného materiálu uplácaná do podoby, která připomíná, v případě Věry Špinarové dosti vzdáleně, osobu, která již nežije. Navíc vděčný cíl městských opeřenců.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 146
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1520x
Tady mi můžete anonymně nadávat:
danieltomas08@post.cz